Rozevlený víkend, únava, stěhování v práci a rozvířená voda v českých sociálních sítích. Je v pohodě nazývat své zákazníky sockami? A co psát rasistické texty, když sedíte v parlamentu? 

Přiznávám, docela se těším na trochu volna. Většinu víkendu jsem strávil u klávesnice a když jsem nekoukal na Bonda nebo nehrál poker, sledoval jsem dění na sociálních sítích. Tam někde jsem taky zahlédl tuto roztomilou blbůstku: https://www.vizify.com/miloslav-hamrik/twitter-video, která lze rozšířit na klikací web: https://www.vizify.com/miloslav-hamrik. Zmínit bych asi měl i video vytvořené pro firemní twitterový účet Radiožurnálu. Z mého pohledu je to docela dobré. Na to, že se o to starají dva lidi na střídačku, je to časové rozpětí tweetování myslím v pohodě.

Dnes to bylo skoro jako poprvé. O víkendu se totiž newsroom Radiožurnálu měnil a nyní sedím na jeho druhém konci. Plocha stolu je zhruba stejně vysoká, ale chtělo to doladit rozmístnění monitorů, klávesnic i notebooků. Nezabralo to zas tolik času, jen jsem potřeboval klíček od jistícího lana a taky moji gelovou podložku. Bez ní totiž nedám ani ránu. Moje ruka kliká na myš určitě víc jak 12 hodin denně (v práci i doma) a stačí pár dní na to, abych cítil že syndrom karpálního tunelu není jen heslo z Wikipedie. Z mého stolu zmizela, ale naštěstí ji našel Honza Pokorný. Jeho zapojení do chodu stanice je úžasné. Kromě řízení a moderování totiž stíhá i normální rozpravy a vtipkování se zaměstnanci. Myslím, že to docela přispívá k pracovní pohodě.

A co se stalo zajímavého? Doma nic. Na internetu se spustil Tomáš Čupr, jehož server DameJidlo.cz vyrukoval s akcí, která nedopadla nejlépe. Tomáš Čupr poté nazval studenty VŠE, kteří zneužili principu rozdávání slev jako socky z VŠE. Mno chápu jeho vztek, nicméně opět nechápu jeho styl komunikace. Server jsem využil pouze jednou, ale sžít se s názory pana majitele neumím a tak jsem raději požádal o zrušení účtu.  Sami si ho totiž zrušit nemůžete. Tradičně nejlépe popsal kauzu na svém blogu Daniel Dočekal.

Vodu na sociálních sítích rozvířil i poslanec za Věci veřejné – Otto Chaloupka. Ten se rozhodl nandat to Romům a kromě jejich slovního napadání si oblíbil stránky typu My jsme tady DOMA (s tématikou ultrapravicových názorů a fotografií). Poté, co jej i jeho manželku, která pro rasistické výžblepty taky nechodí daleko, někteří z komentujících odsoudili, opřel se do aktivisty Sváti Bártíka se slovy: „napiš mi kde tě najdu a napiš si závěť“. Ono s imunitou se to člověku machruje. Je poměrně veselé i to, že takový člověk mluví o příživnících a přitom má za sebou kauzu s asistentem, kterému odebíral 2/3 platu.