Není to tak dávno, co jsem se rozhodl, že budu zase více fotit. Jednak se při focení krásně zrelaxuji a jednak mám alespoň co dát na fotobanku Pixabay, která poskytuje lidem fotografie zdarma.
Dřív jsem fotil na server Fotolia, ale tuto fotobanku jednak nedávno koupilo Adobe a pak prodeje tam byly v poslední době opravdu velmi mizerné a to i přes poměrně nízkou cenu fotek (desítky centů v eurech). Zlomilo se to ve mně ve chvíli, kdy jsem zjistil, že zatímco se jedna fotka bitcoinu ze stejné série focení na Fotolii neprodala ani jednou, na Pixabay si ji stáhlo přes 4000 lidí. Až mi příště odejde hardisk, budou tak alespoň některé mé fotografie sloužit dál.
S mojí zvýšenou publikací makrofotek (ty méně povedené totiž končí na Facebooku a Instagramu) asi souvisí i to, že se mi ozvala kamarádka (nebál bych se skoro říct, že rodinná známá), která se chce zlepšit právě ve focení makrofotografií. Popsal jsem ji svou techniku, domluvil se na osobním povídání a pak mě napadlo, že to je příležitost posunout dál nejen ji, ale i sebe. A tak jsem si udělal za 100 korun radost a koupil si na AliExpressu manuální mezikroužky. Jsou opravdu levné, protože nemají elektroniku, přes kterou by ovládaly ostření objektivu. Což mi zas tak moc nevadí, protože aktuálně fotím s předsazenou dioptrickou čočkou vsazenou do obruby filtru a stejně proto raději ostřím manuálně. Více si o mezikroužcích můžete přečíst třeba na serveru Fotoradce.cz.
Mezikroužky jsou zatím na cestě a já doufám, že snad dojdou do poloviny ledna, kdy se máme vidět s kamarádkou. Na focení titěrných věcí mě baví právě ta velká kontrola nad výslednou scénou. Zpravidla se nemusíte nikam přesouvat, stačí vám třeba parapet u okna (všechny zde uvedené fotografie). Nepotřebujete žádného asistenta, v začátcích si můžete vystačit i s přírodním světlem a pracujete na malém prostoru. Samozřejmě to má i své zápory. Pokud nevyužíváte stativ, neustále znovu a znovu ostříte, protože každý milimetr pohybu je na fotografii znát v podobě posunuté hloubky ostrosti. Občas pálíte naslepo fotku za fotkou a doufáte, že tam někde bude nějaká dobrá.
A taky platí, že každá nedokonalost foceného předmětu je velmi vidět. Prachová zrnka, škrábánce, otisky prstů, ale také nedokonalosti z výroby (týká se především skla, mincí, lesklých povrchů), to vše dokáže zkazit i jinak velmi pěknou fotku. Platí zde, že dobrá příprava focené rekvizity (a čistící hadříky neustále po ruce) vám může ušetřit mnoho desítek minut následné práce v grafickém editoru (a věřte mi, že zvlášť otravné je odstraňování stále stejných vad v dlouhé sérii fotek).
P.S. Tyto fotky nepovažuji za bůhvíjak dokonalé, nicméně jako ilustrační foto pro web by měly obstát.
Napsat komentář