Nejsem televizním divákem. To na úvod své litanie za zajímavější televizní tvorbu přiznávám. Nejsem si vlastně ani jistý, kdy přesně se to zlomilo a já televizním divákem přestal být, protože v dětství jsem sledoval televizi desítky hodin týdně.

Dnes mám sice plochou televizní obrazovku, ale bez připojeného tuneru i antény. Je spojena jen s DVD přehrávačem a počítačem. To mi umožňuje sledovat vše podstatné, co potřebuji. Streamy z internetové ČT24, archívy pořadů (párkrát jsem koukl na Show Jana Krause nebo Partičku) a samozřejmě HD pirátské ripy z internetu a americké seriály pár dní po premiéře a především v původním znění. Říkejte si co chcete, ale není příliš seriálů, které český dabing nějak vylepšil. Například seriál Teorie velkého třesku myslím dabingem velmi trpí. Dabing naopak snesu třeba u Červeného trpaslíka. Jenže se nám nabízí české televize se týká zahraniční tvorby? S výjimkou televize Cool, která cílí na mladé je to poměrně bída.

Všechny televize jakoby se bály zkoušet nové pořady a tak raději nakupují licence celosvětových formátů, reality show a především vyrábějí české seriály a lidovou zábavu. A když už dojdou nápady, vždy to zachrání pořad o
vaření.

Přiznávám se. Trpím, když slyším televizní dialogy z pokoje spolubydlícího. Zcela vážně se bojím toho, že reality show typu Farma musí divákům snižovat IQ. Opravdu jsme národem, který zajímá, co dělají pseudocelebrity z bulváru typu Agáty Hanychové? S každým startem nové televize jsem doufal, že taková televize půjde vlastní cestou. Jenže i start staronové TV Pětka (dříve TV Metropol) šel cestou recyklace vymačkaných celebrit a pseudohvězdiček. Srdce čtenářů Blesku musí plesat radostí. Konečně uvidíme život Ivety Bartošové skoro online. Jupí! Vrací se lidový a nevtipný Zdeněk Izer. Scházel vám Petr Vondráček? Máte ho mít. A samozřejmě můžete vařit. S hercem, jak jinak.

Nejsem televizním divákem z jednoho důvodu. Není se na co koukat. A nové televize se snaží o jediné. Být čím dál stejnější jako jejich větší bratříčci.

 A nakonec se zmíním o jedné novince, kterou mi na moji žádost implementoval do blogu @Maestrosill. Zde si dovolím malou odbočku. Pamatuji se na den, kdy jsem Martina viděl poprvé. Toho dne jsem si o dost posunul hranice slovního spojení ‚svérázný člověk‘. On jím bezesporu je, ale taky je neuvěřitelně chytrý, pracovitý a šikovný. Brzo jsem jej začal mít opravdu rád. Když byl jakýkoli pracovní problém, vždy jej vyřešil a nikdy se na mě nevykašlal. Dnes jsem opravdu moc rád, že ho znám. Byl to on, kdo překlápěl ze starého systému web časopisu Profit a byl to on, kdo mi umožnil pokračovat v blogu tak, abych nepřišel o příspěvky z Bloguje.cz. Za jeho technickou a náležitě neoceněnou podporu mu mockrát děkuji a to i takto veřejně.