Asi už bych měl mít rozum. Starý jsem na to dost, jenže se mi zřejmě začínají krapet zapalovat lýtka. Ale pěkně popořádku.

Většina mých známostí po netu nedopadla nejlíp.  A v mém věkovém rámci je to krapet přebrané. A taky je vhodné říct, že jsem vlastně nikoho nehledal. Práce, obden posilovna, bar, to všechno člověka vytíží :). Nehledat je vždy nejlepší taktika pro potkání někoho. Nehledat a být spokojený. On se pak dost možná někdo najde. Za poslední týden jsme se potkali čtyřikrát. Je o dost mladší (33:22) a zatím z toho nebudeme vyvozovat předčasné závěry. Ostatně je to oldschool seznámení. Už se nepamatuji přesně, kdy jsem se s klukem nejpozději na druhé schůzce nevyspal. A tady nám to zřejmě vydrží až do páté schůzky.  Taky mě s ním zřejmě čeká pár postelových experimentů. Zajímavé je to, že jsem se vždy lehce podvědomě bál, že jako submisivní skončím spíš já. No ne tady.

Ale nejen hormony je živ člověk. Netbook předán Liborovi, který mimochodem bydlí v pokoji nad Lucernou s jednou mojí známou. Ten pocit z Brna, že město ve kterém žiji je malé, se objevuje i v Praze. V sobotu jsem si koupil v holešovické tržnici chlazeného lososa, kterého jsem si pak neudělal, protože jsem věnoval svůj čas jiným věcem (třeba Blonďákovi). Dnes mám v plánu udělat jedno krátké promo, které využiji v práci, udělat si oběd a pak udělat někoho jiného. Docela fajn rozvrh. Tak přeji příjemný pondělek všem lidem dobré vůle…