Pokud spravujete FB nebo TW nějaké firmě, jistě se najde spousta stránek, které jsou z oboru. Pravděpodobně to bude vaše konkurence. Jenže opravdu jsou všichni z oboru vašimi konkurenty? A nehodí se někdy ukázat svým fanouškům, že jste sebevědomá firma, která se nebojí ani konkurence?
Samozřejmě se mi to píše docela snadno z pozice někoho, kdo dělá správu sociálního profilu média a to ještě veřejnoprávního. Jenže sociální sítě jsou u lidí přece o sdílení. Proč by to mělo být u firem jinak? Snad jen proto, že někde to výhodné je, někde ne. Například u FB není sdílení příspěvků od někoho jiného výhodné ve více rovinách. Takový příspěvek jeho majitel může později zeditovat a výrazně změnit jeho smysl vyznění. Navíc mám subjektivní pocit, že takový sdílený příspěvek mívá menší počet shlédnutí. Proto to nedělám příliš často, jen v případech, kdy bych rád prezentoval materiál, ke kterému nemáme autorská práva. Pak se sdílení hodí.
Úplně jinak to funguje na Twitteru. Všichni vidí všechno, autor nemůže editovat tweet, lze ho pouze smazat. A tak udělat RT i za firmu je daleko „bezpečnější“. Někteří manažeři sociálních sítí cizí obsah nesdílí, považují to za nekorektní vůči zákazníkovi. Tohle jsme my, tohle je naše. Jenže hrát si na svém písečku můžete na webu, k tomu přece nepotřebujete sociální sítě. Máte-li využít jejich potenciál, nelze sdílení obsahu jednoduše ignorovat. Každý retweet může zasáhnout lidi, kteří o vás nikdy neslyšeli. A to i zdarma.
Co získáte tím, že budete sdílet i příspěvky konkurence nebo příspěvky z oboru uveřejněné v médiích? Dáte poměrně jasně najevo svou sebedůvěru. Samozřejmě, že je třeba vybírat takový obsah, který nejde na ruku konkurenci nebo který by vaši firmu hanil. Zároveň tím dáváte najevo svou otevřenost a připravenost ke komunikaci (a o té to na FB bývá, byť si mnoho firem myslí, že FB je jen další prodejní a promo kanál). Dvě podobné firmy v jednom městě si asi tvrdě konkurují, ale i ty mohou užít materiály třeba od svých dodavatelů, zákazníků nebo oborové články z internetu.
S FB stránkami je to jako s lidmi. Můžete se na ostatní usmívat a můžete se mračit. Můžete věci kolem chválit nebo je hanit. K firemní kultuře by měl zkrátka patřit i optimismus. A když už se chcete do své konkurence trefovat, je jediná možná cesta. Musí to být slušné, ale taky vtipné. Jedno takové rýpnutí v TEXTU, druhé rýpnutí na obrázku:
Napsat komentář