Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Kombajn hokejovým fandou – den 4

Jestli jsem měl první den nějaký problém usnout, tak v neděli si ani nepamatuju, že dohrála první píseň z playlistu. Ráno jsem ovšem měl problém.

Pečlivě vyprané a ručně vymačkané boty nevyschly. A tak jsem jednu nahříval na plotýnce a druhou sušil na odvodu vzduchu z digestoře a průběžně je prohazoval. Ano, lehce jsem natavil tkanicky, ale nebudu říkat, že jsem s tímto rizikem nepočítal. Bohužel na hotelovém pokoji nebyl v koupelně fén. Kromě hledání rad na Googlu jsem ‚vymyslel‘ i to, že do boty strčím hrnek a ten naplním horkou vodou. Napadlo mě to při zalévání instantní polévky a vypadá to asi takto:

Během sušení jsem odpublikoval příspěvek na Instagram, dal si sprchu a už mi psal kolega, že mám chybu ve jméně hosta. OMFG! Takže jsem opravil popis a nahrál to znovu na FB a IG (díky bohu za to, že FB už umožňuje vyměňovat v příspěvku obrázky), na TW jsem to po 3 hodinách od publikace už považoval za promlčené a s vědomím, že tam půjde stejně ještě jedno avízo, kde si to kolegyně jako fanynka Radko (ano, měl jsem Radek) Gudase pohlídá. V rozhovoru mimochodem dotaz na jeho neobvyklé jméno zaznělo.

STŘIH

Je 1:55 a ještě před pěti minutami jsem otevřeným oknem slyšel kolegu, jak zřejmě na balkoně (ani nevím, zda hotel nějaké balkony má, ale slyšel jsem zřetelně jeho hlas) načítá ranní příspěvky. Zhruba před půlhodinou dole na parkovišti říkal, že má v plánu ještě vařit. Protože vím, že vařit v noci jde na kila, otevřel jsem si raději konečně ten pytlík křupek (ironie). Nevím, zda jsem po třech pivech způsobilý hodnotit předchozí den, ale musím říct, minimálně třetí bod z mého seznamu (pracovní výkon, být milý na lidi a zkusit si to užít) mám už nyní splněn.

Takže budu stručný. Mám nové boty a zítra je čeká křest. Zároveň hraje český tým již brzo v nezvyklých 12:15, takže bych se měl co nevidět odebrat do postele. Jinak to byl relativně klidný den. Tentokrát jsem si hlad (čti oběd) uvědomil zhruba v osm večer a neuváženě sáhl po sladké buchtě s povidlím. Sice se to nevyrovnalo anglickému apple pie, který jsem kdysi ochutnal a dal mu přezdívku „instantní cukrovka“, ale sladký mi přišel opravdu moc. Večer jsme stihli jedno pivo v hospodě a já asi tak tři v plechu (ostatním to nepočítám). Nejsem pivař, takže myslím, že od pátku jsem tu vypil už asi tolik piv, co za celý předchozí půlrok. Počet kroků 15 300.


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Úterý, 21. května 2019, 8:44

Publikováno v BLOG


Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *