Nemohu říct, že by se nic nedělo. Jednak kryptoměny vypadají aktuálně zase docela zajímavě, jednak se stěhuje spolubydla i se svou japonskou manželkou a jednak se mi povedla bota, jaká se prostě stát neměla.

Začněme kryptoměnami. Bitstamp již avizoval, že kromě BTC (bitcoin) a XRP (ripple) již brzo zavede možnost i nákupu LTC (litecoin) a ETH (Ethereum). Tím pokryje všechny, v současnosti pro mě zajímavé, virtuální měny a tak nakonec se z ne zcela vždy bezproblémové Coinbase (výpadky, neprovedené vklady, které se však odečtou z limitů a minimálně 6x dražší poplatky) přesunu zpět na Bitstamp. To je slovinsko-britská firma, která si zažila své, na konci roku 2014 byla okradena o 19 tisíc bitcoinů (v té době kolem 5 milionů USD), ale tuto ztrátu ustála a funguje dodnes. Pokud vás náhodou inspiruji, tak si vemte k srdci prosím univerzální radu: „Trh s kryptoměnami je nestálý a neinvestujte do něj nikdy ani o korunu víc, než si můžete ve své aktuální finanční situaci dovolit ztratit.“

Aktuální finanční situace, tím se dostávám k bodu dva. Máme v pronájmu opravdu krásný byt, ale v nové smlouvě nám zvedli nájem o třetinu (z 18+5 na 24+5). Byl jsem rozhodnutý ihned řešit stěhování, jenže po prozkoumání realitního trhu s nájmy v Praze jsem se musel uklidnit. A trošku to zachránil nový spolubydla, který nabídl vyšší nájem. Takže i když se včera odstěhoval Honzík s Kazumi, dlouho tu sami nebudeme.

Bod třetí, trapná hloupá chyba. Nebudu tu zvedat čtenost sdružení „Islám v ČR nechceme“ přímým linkem, ale napsal jsem poměrně dost nemotorně tweet, ve kterém jsem v afektu doslova napsal, že na tuto zem by měla udeřit válka, aby se zase lidi naučili solidárnosti. Myslel jsem to samozřejmě značně nadsazeně (kdo mě zná, ví), ale vznikla z toho aféra, která mě donutila udělat něco, co se snažím v rámci transparentnosti běžně nedělat. Jednak SMAZAT onen tweet a jednak se omluvit, protože tohle bylo fakt napsáno strašně hloupě. Můžu se pokoušet vymluvit na 140 znaků Twitteru, na nadsázku, ale nejlíp to shrnul nejmenovaný kolega: „je to prostě (já) debil“. Ano, bohužel to je trefné. Člověk v mé pozici musí mít na zřeteli, že podobné přešlapy budou ihned využity ne proti mé osobě, ale třeba proti zaměstnavateli. A to je to, co mě aktuálně mrzí nejvíc. Na FB i do pracovního mailu mi pak došlo přes 30 reakcí, většinou od příznivců IVČRN a většinou jde jen o přání, aby na mě někdo jiný vykonal násilí. Přečetl jsem je všechny, neodpověděl na žádnou. Jestli se po této kauze neobjevím v legendárním seznamu WHITE MEDIA, tak fakt nevím. Každopádně mě to přinutilo i přemýšlet nad tím, že většinu svého života žiju za klávesnicí a monitorem. A tak slibuju, že se ve svém volnu pokusím být víc offline a že když už budu online, budu víc přemýšlet nad tím, co kde napíšu.

P.S. To, co si skutečně přeji je svět bez válek a lidi bez předsudků.