Jsem šťastný? Myslím, že ne. Jsem nešťastný? Taky ne. Je potřeba být šťastný? Asi to neuškodí, ale dá se přežít i bez toho. Otázka je, zda se dnes lidé vůbec umějí radovat a být šťastní.

Myslím tím lidstvo všeobecně. Většina společnosti se od tradičních hodnot uchýlila k soutěžení o nejlepší výsledky. Mít lepší auto. Mít lepší bydlení. A při honbě za tím vším, vlastně ty věci přestáváme využívat. Hmotné věci začaly vládnout nám. Dělají nás šťastnějšími? Nikoli. Možná by mohly, kdybychom jim to dovolili. Kdybychom sami sobě dovolili být šťastnými. A když se znovu zeptám, zda jsem šťastný? Odpověď zní potenciálně ano. Každý z nás může být. Jen je potřeba slevit z nároků. Ne z těch, které na nás klade společnost. Z těch, které si myslíme, že na nás klade. Z nároků, které klademe na sebe my sami.

Takže jak probíhal první dovolenkový den? Nedostal jsem se k fotkám! Užíval jsem si komunikace po internetu, poklidil, vyhodil separovaný odpad, vyhodil komunální odpad a nestihl jsem ani nakoupit. A protože jsem do posilovny vyrazil pozdě, snažil jsem se více napínat, což skončilo přepnutým stehenním svalem.  Takže dnešní plán na posilovnu padá. Ale není to nijak urgentní. Osprchoval jsem se ráno v jiném bytě. A na druhé straně Prahy. Ale byl to příjemný večer. Takže nyní mě omluvte. Konečně jsem našel praktické využití Evernote i pro mou osobu. Umožňuje udělat nákupní seznam s checkboxíky, takže si mohu jednotlivé položky odškrtávat. Jdu nakoupit a pak na fotky.

P.S. Buďte šťastní. Nikdo jiný to za vás neudělá!