Osobní branding je věc, která nabývá na významu. U někoho funguje již dnes. I když ne vždy, jak by dotyčný chtěl.

Některé lidi najdete například v exotopedii, tedy místu, kam bych se nikdy nechtěl dostat. Poté co jsem napsal poslední větu, jsem si raději ověřil, zda již nejsem její součástí. Ne, nejsem. Osobní branding budujete roky. Pomalu a pečlivě. Není to o tom být slavný, ale stát se známým pojmem (nebo autoritou, chcete-li) ve svém oboru. Nemusíte přitom být jen ultraexpert. Důležité je nebýt šedou myší. Když někdo vysloví vaše jméno, budou na vás lidé mít názor.

A výhody? Snadnější hledání práce, neustálé sebezlepšování a samozřejmě tvorba okruhu lidí, pro které bude vaše slovo mít větší váhu než slovo anonymního člověka z davu.

Osobní branding se ale může obrátit i proti vám. Pokud vám vlastně nezáleží na tom, že si o vás lidé povídají a píší, že jste mimoň, následujte například příkladu Petra Vogla. Svůj záznam v Exotopedii má a nedávno se nechtěně proslavil neobyčejně vtipným příběhem o tom, jak určitě nedělat soutěže.