Je to takový zvláštní hořko-kyselý pocit, když narazíte při cestě do tabáku na zaparkované postarší auto, které má na zadním okně plyšové hračky a na obou zpětných zrcátkách nalepený nápis ORTEL. A pak se dostaví smutek. Za ty děti a trochu i za sebe.

Letos mi bude 39, s přítelem jsme spolu přes šest let v monogamním vztahu a protože nejsme ani automobil, ani pistole, registrovat se nám nechce. Chceme žít v manželství, v dobrém i zlém. Tomu, že by snad sněmovnou mohl projít návrh na zrovnoprávnění homosexuálních svazků s těmi heterosexuálními moc nevěřím. I když podle průzkumů mezi lidmi ubývá těch, kteří berou gaye jako hrozbu rodiny, ve sněmovně si tím jistý nejsem. Tam mě ovšem popravdě znervózňuje daleko více věcí. A nemusím ani vystrkovat hlavu z Prahy. Chátrající infrastruktura v podobě mostů před zhroucením, desetina obyvatel je v exekuci, byty které si nemohou lidé dovolit ani z ‚pražských‘ platů, protože jejich cena se přibližuje cenám bytů v Berlíně, takové ty drobnosti jako návrat komunistů k moci, vzrůstající počet populistických politiků bojujících proti v ČR neexistující migraci, ministryně spravedlnosti s titulem z pochybné školy, jejíž diplomová práce prošla, protože ji srovnávali se slovenskými texty (kde se tudíž těžko mohla nějaká nepřiznaná citace najít) či trestně stíhaný premiér, pro kterého je všechno kampaň a kterému přinesl vstup do politiky především více dotací firmám z holdingu. A to jsem ani nezmínil tolik odkládanou a potřebnou důchodovou reformu (a nesplněné sliby stran platů zdravotníků a přizpůsobení výuky na školách požadavkům doby)

O tom, jak politikům záleží na plnění tužeb voličů asi nejlépe vypovídá anketa na facebookové stránce KDU-ČSL. Když nedopadla podle představ těch, kteří ji na svůj facebook zadali, tak to uzavřeli tímto sdělením:  „Naše přesvědčení nezmění ani jedna anketa a ani doporučení vlády.“ Zkrátka to nejsou homofobové, ALE…

Mluvit o tom, že svazek mezi mužem a ženou je posvátný, protože je to tradice, dává stejný smysl, jako vrátit se k upalování čarodějnic. To byla svého času taky tradice. Poté se obvykle řeč stočí k tomu, že pouze žena a muž mohou zplodit dítě a manželství je proto svazkem chránícím rodinu. Dozvěděl jsem se od jednoho europoslance na Twitteru, že „Manzelstvi muze a zeny je spolecensky konstrukt na udrzeni statu a stability.“ Nevím, jak gayové narušují stabilitu státu, protože pokud vím, platíme daně jako každý jiný. A pokud jde o ochranu pro lidi plodící děti, je dobré myslet na to, že polovina dětí se nerodí do manželství (a nemyslím, že je to vina nás gayů). Navrhoval bych tudíž, zda by se neměla bezdětná manželství po několika letech anulovat. Zní to nesmyslně, že? Mimochodem ty děti z dětských domovů by myslím ocenily víc dva táty než vyrůstat někde, kde jim v osmnácti dají do ruky igelitku a řeknou: „Pá, pá“. Nebylo by státotvorné umožnit homosexuálním lidem žít v rovnocenném svazku? A nebylo by v zájmu státu zrušit dětské domovy a umožnit adopci i homosexuálním párům?

Je podivné, že jsem se nikdy od žádného bojovníka za tradiční rodinu nedozvěděl, ČÍM gay páry ohrožují tradiční rodinu. A je úsměvné, že za tradiční rodinu často bojují i ti, kteří se zvládli alespoň dvakrát rozvést a to bez ohledu na to, že mají vlastní děti (zdravím VKml). Tito bojovníci by ochranu tradiční rodiny měli začít řešit především sami u sebe. Mají na to totiž daleko větší vliv než lesby a gayové. Ostatně jak nedávno někdo poznamenal na sociálních sítích, pokud představují gayové hrozbu pro vás a vašeho partnera, bude asi jeden z vás homosexuální…

P.S. Lásku prožíváme všichni stejně. Je to cit, kterého jsou schopni muži i ženy, nehledě na jejich orientaci. Tak co třeba dopřát lidem, kteří se prostě jen milují, také stejná práva?