Politika, práce v práci a manuální práce v mém pokojíčku. Hmm, to zní dvojsmyslně, že?

Dnes začnu politikou. Je všeobecně známé, že Lessy nikdy neřekl, že mu Kalousek vyhrožoval. Tak si to vyložili poslanci na braně bezpečnostním výboru, kam byl předvolán. A tak to také v médiích prezentovali novináři. Stejně tak si Lessy neuchovával šest dní hovor s (pravděpodobně opilým) ministrem pro sebe z nějakého důvodu. Lessy jen odpověděl na otázku výboru, zda ví o tom, že by ministr Kalousek volal ještě někam. A protože věděl, tak pravdivě odpověděl, že Kalousek volal jemu a urážel ho. Z toho důvodu mu zavěsil a Kalousek se mu pak dvakrát omlouval. O to absurdnější je nynější situace, kdy Kalousek požaduje jeho rezignaci, protože prý nejdřív tvrdil (což Lessy nikdy neřekl) že mu Kalousek vyhrožoval a pak to odvolal (do médií řekl, že to nevnímal jako nátlak). Je to logické. Kdyby to jako nátlak vnímal, jednal by hned. Přesto Kalousek nyní do médií tvrdí, že musí Lessy odstoupit, protože v jednom z případů nemluvil pravdu. A opakuje to tak dlouho, než se z toho ‚stane‘ pravda. To že ministr Kalousek někoho neprávem osočuje není nic překvapivého. I kdyby v tom nebyl úmysl, stát se to může. Ale že to papouškují novináři, je prostě špatně.

Jinak se nic zvláštního nestalo. V pondělí to byl klasický takřka okurkový den a večer jsem z práce odcházel s lepší náladou, než jsem se do ní ráno připotácel. I když jsem původně nechtěl, nakonec jsem zašel do Budoáru na jeden střik. Musel jsem. Měl jsem to totiž doporučené v horoskopu. Večer jsem měl tak dobrou náladu, že jsem se pustil do skládání úložného prostoru pod pohovku, který se již dva nebo více týdnů krčil u skříně. Sbalil jsem též deku, kterou jsem uzmul z minulého bytu.

Ráno jsem se vzbudil v 8:55, což bylo dost pozdě. Napsal jsem do práce, že jsem zaspal a dorazím hned jak to stihnu, dal si rychlou sprchu, opláchl vanu za pomoci houbičky (taky uklízíte zásadně ve chvílích, kdy vlastně nemáte čas?), popadl tašku a vyrazil. Cítím se trochu jako Sheldon Cooper, ale včera jsem si řekl, že svým milým, nyní již skoro exkolegům nějak měřitelně zlepším život. A tak jsem si vybral věc, která mě téměř denně štve. Mám přes 175 cm, ale natahovat se každé ráno do přihrádky pro skleničku je občas nad moje síly. Zdejší kuchyňská linka je totiž navržená pro jedince s výškou 220 cm a víc. A tak jsem začal postupně přesouvat sekci skleniček do spodní části do sekce hrníčků.  Uklízečky, které se starají o umývání nádobí zatím moji snahu nesabotovaly. Krásný den všem!