Krev, pot, bebínko, jídlo, nakupování, ekologické smýšlení…

V sobotu jsem po příjezdu dal rychlý oběd v Bageterii Boulevard Na poříčí a pak dojel domů. Zde mi Franta nabídl druhý oběd, ale odmítl jsem. Následovala povinná sprcha a pak jsme s Frantou vyrazili na akci UPC, které se tam tato firma snaží neúspěšně dělat. Obvykle tam moc lidí není.  Úkolem je přitom tipnout počet lidí co dojde. Pokud to dělají pravidelně, rád bych si do konce prázdnin nějakou cenu odnesl. Pak jsem poprvé navštívil místní Kaufland. Není to špatné. Byť samoobslužné pokladny v Tescu mi přijdou subjektivně lepší. Myslím, že ten rajčatový protlak Franta taky nakonec nenašel.  Vyrazili jsme domů a Franta pak odnesl celý nákup domů, zatímco já jsem i s věcma do posilovny pokračoval tramvají… … do posilovny. Dal jsem si obligátních 1111 kcal a po skončení měl pocit, jako kdyby si mne podala banda jedinců s baseballkama a letlampou.  Nakonec jsem se doma ale stejně odhodlal jít do Nové syntézy a nelitoval jsem. Ten prostor tak nějak celkově funguje. A je na pohodu. Nezávazné tlachání, dobrá hudba a nezbytní policajti, kteří nemohou chybět na žádném z Leonových večírků. Po ztišení produkce jsem se vypravil domů, ale mnozí pokračovali dál.

Došel jsem na Strossmajerovo náměstí a než jsem oblétal všechny zastávky, s kterých by eventuálně mohla jet X51,  tak mi ujela. Ale mě to nevadilo. Jsem tvrďák a rozhodl jsem se to ujít pěšky na Malostranskou, o které vím, že tam jezdí noční 57, jedoucí ke mě domů. Jsou to sice jen dvě zastávky, ale taky přes 2 km. Došel jsem na Malostranskou, zjistil, že bych musel čekat dalších 20 minut a rozhodl se alespoň zastávku pokračovat. Ano. Do kopce . Jenže když jsem došel na zastávku Královský letohrádek, zjistil jsem, že 57 nejezdí po trase 22, ale pravděpodobně to bere přes zastávku Chotkovy sady. Jsem ale nezlomný a nechtělo se mi vracet, protože by mi pravděpodobně ujela před nosem. Bylo docela pěkně a došel jsem až na Brusnice. Celé od Národní galerie to měří zhruba 4,5 kilometru (měřeno na mapy.cz), což jsem urazil za 49 minut a na zastávku Brusnice jsem dorazil v 2:18, přičemž ve chvíli, kdy jsem se nadklonil nad jízdní řád, dojela 57.  Musím se pochválit za výdrž (pár hodin předtím jsem si dal do těla v posilovně). Na stranu druhou tomu puchýři (pravděpodobně posilovna) to příliš neprospělo a nyní jeho velkou část tvoří krev. Ale prošel jsem se příjemně.

Neděli jsem přizpůsobil svému stavu. Koukl jsem se na film Hugo a jeho velký objev (úžasná pohádka nepohádka od Martina Scorseseho) a pak si uvařil oběd. Mrkev, brambory, kmín, kari, cibule, kmín, kuřecí maso a tři sušené chili papričky od Franty. Protože vím, že on nemusí ostré, čekal jsem, že je tam ani neucítím. Ale to jsem se nemálo zmýlil. Bylo to ostré tak, že jsem i já měl problém dojíst svou porci. Pak jsem si dal sprchu a chvíli na počítači hrál hry. Protože mi začaly vadit krabice v pokoji, rozhodl jsem se alespoň zapojit domácí kino (zjistil jsem, že jeho součástí je i FM tuner, ale bez antény to nic nechytá). Propojil jsem tedy kino s TV i PC, roztahal kabely a satelity a krabici odnesl způsobně do tříděného odpadu. Pak jsem si odskočil na vínko do Budoáru a večer upravil pár fotek. Na to, že jsem se vlastně flákal doma, jsem se cítil totálně vyčerpaný. Měl bych se ale více držet doma. Dokončit úpravu fotek, namíchat nějaké projekce do Syntézy a do Perpeta a vůbec. Počasí mi naštěstí přeje…