Když někteří z organizátorů připravovali kampaň pro společnost Dulux, lehce jsme ji naťukli nad sklenkou vína a já byl poněkud pesimistický co se týká zásahu médií. Na má slova nakonec zcela nedošlo, přesto se trhák nekonal.Na Facebooku byl kampaň zvládnutá vcelku dobře (12 000+ fanoušků stránky není tak úplně špatné číslo), videa na YouTube tolik netáhly. Většinou mají mezi tisícem a až tisícem a půl zobrazení. Na finální sestřih pak kliklo za poslední 3 dny zhruba 7500 lidí, což není děsivě špatné, ale jak si vyložit to, že se video líbí jen 17 jedincům a 5 lidí dalo videu palec dolů? To lze označit za poněkud rozpačitý výsledek. Opět se ukazuje, že vyrobit virál není tak snadné jak to vypadá. Kvalitní technické zpracování videa a barevné kostýmy na zhruba dvacítce tanečníků a mimů přitom nechybí. Jenže kampani chybí nějaký wow efekt, příběh nebo humor.

Přesto se autoři docela snažili, angažovali dokonce zpěvačku kapely Toxique a o akci informovala některá z médií (byl bulvár cílovka?), mohlo to být o mnoho lepší. O akci informovali na webu například Prásk (patří pod Novu), bulvár Blesk se nezalekl ani PR zápatí, SuperSpy informoval spíše o tom, co má ráda Vytisková, prostor dostaly i zájmové servery HyperBydlení a Dům a zahrada. Ne vždy lze ovšem poznat, že se jedná o akci inzerující barvy Dulux. Neplacené PR to má zkrátka těžké.

Možná by pomohlo, kdyby autoři na video navázali nějaký příběh ve formě textu nebo voiceoveru. Poskakování a pitvoření bez nějaké jasně definované key message (nenašel jsem ji a vůči sdělením buď happy jsem dlouhé roky imunní) by zřejmě kampani pomohlo…