Už dlouho jsem nepsal o nějaké počítačové hře a přitom mé první krůčky stran psaní textů byly v rámci diskmagu Realtime na CD herního časopisu Gamestar (jo bylo to v době, kdy k časákům lepily CD, protože DVD přišly až pak). Já vím, na psaní o hrách jsem papírově starej…
Pracovní týden byl velmi výživný, protože jsem spíš než sociální sítě řešil stříhání videa na poslední chvíli, ale nakonec se vše zadařilo. Pravda, doma jsem už pak neměl náladu na vůbec nic, takže první relaxační zápas v Dotě jsem si dal až v pátek večer. A pak mě napadlo, co takto zkusit Fortnite? Na webu jsem už něco zahlédl, ale ten hlavní impuls přišel nečekaně v práci na poradě, kde se o ní mluvilo. Protože je hra zdarma (platíte jen za změny vzhledu svých postav), zažívá v poslední době boom popularity.
Na nejnižší detaily můj počítač (6 let starý kus s GT 545) rozjede hru jen v rozlišení kolem 850×440, což je peklo tím větší, čím větší máte monitor, ale ovládá se mi to lépe než na mobilu. Jo, slyšíte správně. Tuhle hru můžete hrát na konzolích, počítači i mobilu a dobrou zprávou je, že účty na jednotlivých zařízeních (mobil+pc) lze spojit. Jedinou komplikací při instalaci na Androida je fakt, že hra není součástí Google Play. Důvodem jsou vysoké poplatky Googlu, ten si totiž má brát od vývojářů až 30 % ze zisků aplikací a her. A to je v případě hry, kterou hrálo letos v srpnu 80 milionů hráčů, (tedy více lidí, než hraje Minecraft) asi hodně velký balík peněz. Dokonce se spekuluje o tom, že Fortnite je důvodem, proč Steamu začalo ubývat hráčů.
Pokud znáte zkratku PUBG nebo relativně novou herní odnož „battle royale“, jste doma. Pokud jste se s tímto typem hry ještě nesetkali, vězte, že Fortnite není jen střílečka, ale je mnohem komplexnější. Je to hra, kde proti sobě stojí 100 lidí a snaží se vydržet co nejdéle naživu. Hru tvoří malé týmy po 4 lidech a jak evokuje již název (Pevnost), kromě užívání rozličných zbraní, je součástí hry také těžba surovin a stavění krytů. Zároveň ve hře můžete použít dopravní prostředky, ale také prožít jakousi éterickou formu bytí, skákat na velké vzdálenosti za pomoci skákacích odrážedel a dalším prvkem hry je postupně zmenšující se území, na kterém se hra odehrává. Lepší než tisíc slov bude v tomto případě video ze hry:
Je toho ze začátku opravdu docela dost a prvních pár her pravděpodobně umřete dřív, než se vám podaří najít si zbraň. Přesto vás to neznechutí, protože je to zábavné a vlastně i rychlé. Zatímco čekáte, než vám DOTA2 seskládá tým a hru, můžete ve Fortnite mít dvě kola za sebou (s DOTA2 nesrovnávám proto, že by si snad hry byly podobné, ale protože ji hraju a přesně v tomto bodě podotýkám, že se již nedivím, že Steamu ubývají hráči, protože u DOTA2 jsem také už zažil situace, kdy ani 20 minut od začátku vyhledávání ještě nehraji. Délka her u DOTA2 se pohybuje od 20-60 minut a předpokládá též větší nároky na plánování v reálném životě. Když například víte, že musíte někam za 50 minut vyrazit, je už jistější ani hru nezačínat, to u Fortnite odpadá).
Začátečníkům rozhodně velmi doporučuji, aby se nesnažili jít hned do bojů nebo vyhledávali atraktivní lokality pro hledání zbraní (města a domy), ale ať klidně začnou někde na kraji nebo v lese, osahají si ovládání, stavění, zkusí si natěžit suroviny, posbírají modré houby jako štíty a zkusí otevřít nějakou truhlu. Přitom je důležité hlídat si mapu a posouvat se do jejího zmenšujícího se středu. Protože cílem hry je zůstat poslední, je dobrou taktikou počkat si, než se ostatní vystřílí. Takto se mi například povedlo již během prvního dne hraní skončit jako pátý ze sta a to bez jediného zabití!
Napsat komentář