Po týdnu intenzivní práce nastal týden intenzivního odpočinku. I když teď se pomalu dostávám do uklízecí fáze. Jak byste se cítili, kdyby v jeden den stálo euro 13,5 až 27 korun? Nestabilně? Zhruba takto se včera choval bitcoin. Zase…

Některé z věcí, které jsem si dovezl ze sklepa Maroshe, jsem již vyhodil a vypadá to, že budu muset vyhodit neplánovaně další. Ukázalo se, že většina mé sbírky časopisů o focení prostě začala v tašce onoho sklepa hnít. Koukal jsem na slepené časopisy a přemýšlel, zda si zanadávat nebo se rozplakat (co časák, to skoro stovka) a pak jsem si uvědomil, že posledních pár let vlastně už do papírových věcí příliš nekoukám. Opravdu mi má být líto časopisů, které jsem si již přečetl a na které si stejně následujících dvacet let už neudělám čas? NE! Život je příliš krátký na podobné stesky. Zkrátka na pár minut vyhrál fatalista uvnitř mé hlavy. Co se má stát, to se stane (stalo).

Zamotané klubko kabelů, adaptérů a drobné techniky našlo útočiště v aluminiovém kufru po vyhozených CD. Našel jsem zde věci, se kterými bych se asi měl taky rozloučit. Mimo pár switchů, mobilu typu véčko a monitoru CRT 17″ to je například bezdrátový přenašeč video signálu. Jak jsem byl v tom uklízení, úplně jsem zapomněl na to, že mám schůzku. A tak jsem popadl bundu, otevřel dveře od bytu, které zrovna oškrabávali dva pánové (na chodbě se maluje), zabouchl dveře a vzápětí si uvědomil, že klíče od bytu jsou v druhé bundě. Napsal jsem tuto novinu spolubydlícímu a s hrůzou zjistil, že mobil je nabitý jen na 15%. V batohu jsem sice našel externí dobíječku, ale ukázalo se, že jsem k ní nevzal kabel. Zkrátka krásný den.

Po schůzce s finančním poradcem a exkolegou jsem zamířil do práce podepsat nějaké papíry a pak do Costa Coffee. Cestou jsme s Kubou potkali starožitnictví, ve kterém mu padlo do oka zrcadlo a lustr. Po večeři jsme zašli na drink a večer jsem se od spolubydlícího dozvěděl hrubý časový harmonogram jeho stěhování, neb na jaře příštího roku dokončí jeho byt. Takže další stěhovaní nebo hledání spolubydlícího se kterým se nezabijeme. Snad se zadaří. Břevnov je poměrně klidné místo, ale kdoví, třeba se přestěhuji někam blíž k práci. Stěhovat k sobě Kubu by nemělo smysl, když má vlastní byt a především nevím jak bych přežil s těmi dýchacími problémy ve společnosti dvou koček.

Včera bitcoin docela šílel. Kupoval se i prodával na Bitstampu v rozmezí $378,00 – $755,00. To je naprosto brutální a jediný směr kam se nyní může s klidem vydat je dolů, dolů a dolů. Ale třeba se pletu a ještě překvapí. Co nepřekvapilo jsou občasné výpadky Bitstampu, který nakonec zřejmě vypnul grafy, aby svému serveru ulevil. Hláška „Access Denied“ se ovšem objevovala i poté. Zde se ukazuje, že Bitcoin je sice papírově nejsilnější virtuální měnou, ale soupeřit v reálném životě s měnami skutečnými nemůže. Infrastruktura kolem něj totiž není na velký zájem o tuto měnu připravena. I když po většinu roku je vše ok, ve chvíli, kdy je o BTC zájem, to nezvládají servery směnáren. To spolu s nízkou stabilitou měny musí opatrné investory odhánět pryč. Díkybohu za ty, co rádi riskují…