Dnes to bude hlavně o práci. O čem taky jiném? Posilovna a pak domů. Je potřeba pracovat. Hodně pracovat…

Takže jsem podobně vytuhnul únavou i v pondělí. Asi si za to můžu sám. Po práci jsem se otočil doma, umyl si vlasy, zdlábnul něco k jídlu a hurá do hospody Stará ořechovka, kde se loučila se svými známými a kamarády Valerie, externistka z minulé práce. No co vám budu povídat, chytil jsem z konečné poslední tramvaj a v krátkých kalhotách a tričku dorazil domů kolem jedné.

V práci pokračuje období, kdy sedím stranou od redakce a tak kromě pevně dané práce věnuji zbytek času psaní a hledání témat, ze kterých je možné zpracovat nějaké články. A když je pak udělám, tak odešlu email a čekám, zda si jich (neaktivních) někdo v redakčním systému všimne. A když ne, tak pošlu druhý mail. A když ani to nevýjde, tak je prostě zveřejním na vlastní pěst. Ale občas to vyjde. Třeba tento můj včera napsaný článek dnes po poledni skutečně někdo publikoval. Ano, cítím se jak páté kolo u vozu a stále naivně věřím, že se to změní v září, kdy se přesunu do kanceláře za zbytkem týmu. Ale nestěžuji si. Naopak si užívám totální volnosti ve výběru toho, co budu zpracovávat.

Práce zde je oproti práci v minulém zaměstnání v mnohém jiná. Možná neškodí malé srovnání:

Počítače a HW – jsou zde neskonale rychlejší. Sice dělám na PC s Intel Core 2 Duo a 2 GB RAM, ale oproti vykopávkám, které přiřadil redaktorům můj bývalý zaměstnavatel je to o řád jinde (přitom by jim stačilo jen přidat paměť).

Redakční systém – opět vede nový zaměstnavatel. Nasadit rychlou flash zprávu mi zabralo v tom starém systému daleko víc času. Možná proto, že bývalý zaměstnavatel využíval nejobskurnější obrazový freewarový editor, jaký bylo možné v temných zákoutích internetu nalézt (absence funkce ‚o krok zpět‘), možná pro systém vyskakujících pop up oken. Tady je člověk schopný během minuty až dvou publikovat vše.

Systém práce – Tady to trochu drhne. Málo editorů, žádní korektoři. Z toho plynou zřejmě vyšší nároky na píšící redaktory. Stává se tu ale to, co se mi v minulé redakci nestávalo. Najdu chybu v textu, perexu nebo titulku i po několika hodinách publikování na webu. Zatím největší FAIL, který jsem tu (z mého pohledu) objevil. V bývalém zaměstnání jsem zažil, že někteří z redaktorů nebyli schopni vložit svůj článek na web, jiní ho nebyli schopni vložit správně. I po korektorech jsem občas nějakou přehlédnutou chybu opravoval.

Lidé – K tomu tady nemám moc co napsat, sedím v oddělení marketingu. V předchozí redakci bylo minimum poděsů a většinu lidí jsem měl rád. Zatím tedy nebudu hodnotit.

Obědy – remíza. Výběr je relativně dobrý (5 jídel), ale kdybych chtěl jít mimo kantýnu, tak nevím, kde bych se stihl do hodiny najíst. Na stranu druhou je jídlo dotováno zaměstnavatelem a to včetně automatů. Finančně jsem si rozhodně polepšil v tom, že ušetřím.

P.S. Máte rádi minimalismus? Pokud ano, pak vám doporučuji ke stáhnutí e-knihu Jednoduchý průvodce životem minimalisty. Snad budu mít brzo čas si ji OTEVŘÍT…