Skutečné volno mám jen o víkendu. Přes týden prostě poletuju všude možně.

Na to, že František dojel v neděli a bydlí u mě od té doby, jsem s ním strávil trestuhodně málo času. Faktem je, že se většinou vracím tak pozdě, že už je zalezlý v posteli. Nebo se vrátím v normální dobu, ale hned jen utíkám do posilovny. Včera jsem mu dokonce musel říct, že návrhy na byt mi má poslat do mailu, protože jsem se doma jen otočil a utíkal do NODu. Tam už čekal Buchťák, Filip, AdaMM a poté ještě dorazilo několik známých. Místo nebylo zvolené náhodně, neb v Roxy měl koncert Bruno Ferrari. Pravda chvíli jsme se potýkali s problémem ohledně lístků, které byly elektronicky zakoupeny, ale nebylo je kde vytisknout, ale ostraha s tím neměla problém.

Bylo to, pokud se nepletu poprvé od rekonstrukce Roxy, co jsem tam zažil koncert. A Bruno předvedl svůj vysoký standard. Bavil jsem se hodně. A vůbec nešlo o to, že na pódiu (doslova) v mezičase vysrala čivava dvě hovna ve tvaru hákového kříže. Bruno je prostě svůj a pojal koncert jako naziporno kabaret. Ač jsa vcelku konzervativní, bavil jsem se přitom neskonale. Snad jen převzatá píseň Dáma při těle (ano, ta od Petra Spáleného) mi moc nesedla. Ne zcela zaplněné Roxy ale vypadalo, že se baví. Dokonce ani J.P. Muchow, který do klubu zavítal nevypadal znuděně.

Jinak to byl večer plný standardního chlastání a (a pro mne dnes už silně nadstandardního) hulení. Doma jeden díl BBT na dobrou noc (mimochodem představitel Sheldona se po zisku další Emmy zasnoubil s přítelem – věděli jste, že si jeho přítel v jedné z prvních epizod zahrál gaye, který napsal Sheldonovi své číslo na ruku?) a šlo se na kutě. Ten týden děsivě rychle utekl…

P.S. Pokud to ještě někdo nečetl, tak v práci proběhla jistá optimalizace (zatím se mne nedotkla) a jedeme dál…