Sice mi již dávno není náct, ale občas mi na xichtě vykvete olbřímí jebák. Nyní mám jeden u nosu a druhý se mi začíná dělat někde v blízkosti obočí, aniž by šlo přesně vystopovat kde přesně…

Čtvrtek byl ve znamení celebrit. Fotil jsem v bývalém klubu Prdel, který se dnes jmenuje Ateliér a hostil event k uvedení datadisku Sims Showtime. Program byl opravdu nabitý, mimo kouzelnického mistra se dostavil i Ben Cristovao, Voxel, Simona Krainová (která si při křtu polila drahé boty) a dort přijela rozkrájet Dáda Patrasová. Věřím, že kdybych si dal LSD, mohlo to být jen o chlup zábavnější. Nafotil jsem akci (na Simonu Krainovou se vrhnul chumel bulvárních fotografů), zajel si do Qcafé na svařené víno a odjel domů, kde jsem na jeden zátah upravil asi osmdesát fotek, což se mi již dlouho nepodařilo.

Již ve čtvrtek jsem cítil, že jsem si ve středu pěkně zacvičil, to když jsem zjistil, že dát si nohu přes nohu není bez bolesti. Páteční ráno to pak rozbilo úplně sotva jsem vstal. Cvičil jsem podruhé nohy a zřejmě poprvé pořádně. Lýtka vykazují přítomnost kyseliny mléčné a každý krok je provázen drobnou bolestí. Ale já se usmívám, protože jsem si na tento druh bolesti zvykl a vlastně mě docela baví. Skrze bolest si uvědomuji, že žiju.