Nemohu napsat „vopička“, protože by to byl jasný důkaz toho, že všichni gayové užívají zdrobněliny a to i v případech, kdy je jejich užití neadekvátní. Tohle nebyla vopička. Tohle byla gorila na steroidech!

Včera na baru seděl kluk, se kterým jsem si psal docela vydatně na IB. Přisedl jsem si vedle a vůbec si nebyl jistý, zda je to on nebo ne. Pak jsem zaslechl jeho jméno. Souhlasilo. Přesto jsme spolu nepromluvili ani slovo. Kam ten náš svět spěje? Dopoledne jsme si zase napsali…

Nějak mi trvalo vnímnout, že se mezi mýma dvěma kamarádama udál rozchod. Po sedmi letech. A tak jsme seděli v buzinci a občas to vypadalo jako totální klišé z červené knihovny, kdy kamarád řekl něco, co mi připomnělo můj rozchod před pár měsíci a výsledkem toho bylo, že jsme si oba pobrečeli a kamarádka nám podávala kapesníky. Inu gay soap opera online v Qcafé. A taky jsme pili. Já doslova chlastal. Víc než bych si měl dovolit finančně a daleko víc, než jsem si měl dovolit z hlediska toho, jak se cítím dnes.

Ač si dávám pozor na pravidelné snídání, dnes jsem nemohl. Při prvním probuzení v sedm jsem vstal, zašel se vymočit a zase ulehl do postele, protože v hlavě mi tepalo milion permoníků. O hodinu později jsem to zkusil znovu se stejným výsledkem. A pak se mi zdál sen. Přišel jsem do svého bytu a v něm na mě čekala asi dva a půl metru vysoká žena. Měla hnědé oči a smutný výraz. Zeptal jsem se kdo je a co tu dělá. Odpověděla mi, že je Alena a vzápětí ke mě přiskočila, chytila mne za vlasy a do pusy mi narvala kus obvazu. Pokusil jsem si jej hned vyndat z úst, ale bylo to něčím napuštěné a než jsem si strčil do pusy ruku, upadl jsem do bezvědomí a probudil se. Před desátou mi to nedalo, vylezl jsem opatrně a h l a v n ě p o m a l u z postele a zavolal na číslo, na kterém měl být týpek, co kontroluje usazení oken. Pak jsem z domu vložil pár článků na web a týpek došel okolo půl dvanácté, za pět minut byl hotový a já mohl vyrazit do práce.

Ačkoliv jsem ráno asi třikrát zvažoval, že budu zvracet, nakonec moje pevná vůle zvítězila. Snídal jsem o půl jedné. Vypil dva protikocovinové přípravky a nyní jsem už jen vymaštěný. Stále jsem vnitřně přesvedčený, že zvládnu posilovnu. A možná i návštěvu jednoho kluka z blízkého sousedství u mě doma, kterého jsem odmítl v pondělí i v úterý (výhoda toho být single je i v tom, že mohu kdy chci, jak chci a s kým chci). Jen tím vínem na začátek si nejsem zcela jistý…