Rozdíl mezi sobotou a nedělí nebyl příliš velký… Je to zhruba šest. Šest hodin spánku navíc. Nebo o šest hodin spánku míň. Záleží na úhlu pohledu. V sobotu jsem šel spát kolem 4té hodiny ráno v neděli a v neděli kolem čtvrté ráno v pondělí.

V prvém případě jsem vstával po druhé hodině odpolední, dnes jsem spal asi čtyři a čtvrt hodiny. Kupodivu ale nejsem nijak unavený. Věřím, že do večera, kdy jsem registrován na další poker v Arbes kasinu se únava projeví. Doufejme, že tam nebudu bouchat hlavou do stolu a udržím svoji pozornost i kamennou tvář…

Takže co se vlastně v neděli událo? Vstal jsem pozdě, vykašlal jsem se na úklid a pak jsem byl rád, že vlastně jen tak tak stíhám domluvené randa na náměstí Míru (kde je podle Anny K. „peklo blízko“). Zašli jsme spolu do blízké mexické restaurace, strávili tam asi pět hodin a když jsem dostal pozvání na dvojku červeného nahoru (kterých v restauraci padlo 10), neodmítl jsem. Sice jsem naivně myslel, že půjde opravdu o dvojku červeného, nic víc nebylo v plánu, ale zřejmě je sklenka nahoře synonymem pro první oťukání. Nestěžuju si. Nový pan neznámý je o hlavu vyšší než já a velmi příjemně jsme si popovídali. Jeho byt s kočkou jsem opouštěl kolem půl třetí. Alergie se neprojevila, opakuji, alergie se neprojevila!

Lístky na pátek do Brna mám zakoupené. AdaMM tam oslaví své třicáté narozeniny, takže nemohu chybět. Do Prahy ale tentokrát vyrazím hned v neděli po obědě, protože bych rád část víkendu strávil i u sebe. I když kdoví, možná to na konci týdne uvidím jinak a budu chtít trávit neděli s někým jiným než sám se sebou. Dnes se opravdu pokusím jít spát jako člověk. K tomu je ale potřeba jedna věc. Brzo vypadnout z pokerového turnaje. A já nevím, zda se nebudu chtít udržet alespoň do final table…