A ani nevím, jestli bych se za to měl stydět nebo zda je to špatně. Je mi to šumák. Stejně jako spousta jiných věci…

Víkend profrčel okolo rychlostí světla a máme tu zase pracovní týden. V sobotu i neděli jsem samozřejmě navštívil Qcafé a sbíral QR kódy. V sobotu jsem koupil nějaké drobnosti pro Páťu a taky jídlo. Stáhnul jsem si Vetřelce a večer se na ně pokoušel koukat, což mi stěžovala čilá komunikace na Iboys. Ano, i po půlnoci. Taky mi chvíli zabralo než jsem došel na problém s vypalováním Lightscribe popisů. Vypadá to, že by Windows XP potřebovaly po mnoha letech přeinstalovat. Chybí chuť, místo a vůbec, chci nový počítač. V zásadě jsem ale s průběhem víkendu spokojen.

V neděli jsem vstal tak, abych před obědem u Maroshových rodičů stihl oběhnout Eden, Národní a Pankrác kvůli QR kódům a zároveň jsem si alespoň dokoupil popisovače CD a DVD. Škoda, že jsem si neuvědomil, že mi taky docházejí Lightscribe DVD média. Pak jsem poobědval s Maroshovými rodiči a jel s nimi za synovečkem. Narozeniny bude mít až ve středu, ale to už bude asi ex zdráv, aby mu poblahopřál, takže když byla možnost vyrazit bez něj, udělal jsem to. Patrik je sice malé zlobidlo, ale myslím, že jeho sestřička jej trumfne. Je strašlivě čilá, milá a miluje můj piercing :). Cestou zpět jsem jsme si povídali s extchánem a protože jsme dojeli do Prahy docela brzo, vzal jsem to z Budějovické ještě do Qcafé. Potřeboval jsem trochu zvednout náladu, po té dávce emocí po odjezdu. Tam jsem se v neděli stal starostou (Foursquare). Konečně! Taky mi tam Honzík oznámil, že můj problém s fotkou Maroshe na mém profilu na Iboys je vyřešen. Doma jsem si udělal zeleninu a žampiony na jednom vejci a ke svému zděšení až pozdě zjistil, že doma není ani zrnko kmínu! Měl jsem to čekat, když jsem minule marně hledal sůl :).

Nějak nevím o čem psát. Mám barvitě líčit, jak raději sedím u baru, než abych seděl doma u PC? Nebo psát o tom, jak jsem za měsíc našel odhadem 8 lidí, se kterýma se dá psát na Iboys? Nebo o tom, jak se vlastně bojím s někým z nich se setkat? Zatím jsem potkal dva. Pan B byl snadný, bezbolestný šuk a pan E byl naopak velmi zajímavý kluk, který se ale už moc neozval (pozdravil o víkendu z Londýna) a od nového roku se stěhuje do ciziny. Má vůbec cenu nechávat se zklamávat? Zřejmě ano, kdo nehledá a nepřebírá kretény vidlema, tak si toho svýho prostě nenajde. Tedy je to jen předpoklad. Protože se snadno může stát, že takový člověk bude přebírat kretény vidlema do konce svého života.

Zítra mi budou doma měnit okna, tak snad mi bude brzo o krapet tepleji (teda určitě mi nebude tepleji přímo zítra, kdy budu mít byt bez oken). I to zateplení fasády by mohlo pomoci. No a jako vždy, vánoční soutěž Datartu stále probíhá, takže včera večer jsem byl na 363. místě a já si myslím, že mám na víc. Ale možná se mýlím a vy mi prostě KLIKNOUT nechcete…