Včerejší den jsem měl napočítaný na minuty nebo desítky minut. Přesto se mi mezi poker a Maroshe podařilo vklínit Lenku, kadeřnici.
Tak jo. Díky státnímu svátku a díky pondělnímu nefungování kolegy mám tento týden práce těžce nad hlavu. Takže rozepisovat se o mém dopoledním fungování by bylo spíš k vzteku. Pozitivní zpráva ale je, že se mi podařilo jak potvrdit termín výměny oken, tak jsem po mailu objednal žaluzie. Taky se objevil mladičký D, ale je to jen o tlachání přes internet. No a po práci jsem zamířil domů k Maroshovi. Předtím jsem si ale nechal zkrátit sestřih, abych vypadal v klubu On alespoň vzdáleně jako gay. Maroshova wifi se rozjela bez nejmenšího problému (tak to u nás v minulosti fungovalo často, Marosh něco nastavil a nefungovalo to, já to jen restartoval a vše běželo). Dostal jsem do tašky taky nějaké zapomenuté rifle a trička, zapomněl si půjčit rašpli a Marosh mi udělal zázvorový čaj a večeři. Dozvěděl jsem se několik novinek o tom, jak se maji věci mezi Prahou a Brnem a informaci o tom, že Marosh zřejmě moc dlouho sám v bytě nezůstane. Beru to s nadhledem. A možná, že kdyby Tom učinil to, co má v plánu učinit, dřív, mohlo být všechno jinak. Ale znáte to. Kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by být rybníky…
Od mého exmiláčka, který se chystal na výlet s Pájou jsem zamířil přímo domů linkou z Kačerova. Tam jsem shodil brýle a batoh, nahodil čočky, parodii na úsměv a několik rádobyhlubokých pohledů očí a zamířil jsem do budoáru U sta rán. Středeční pokerová session (než ji zákon od ledna zakáže) byla daleko úspěšnější než ta minulá. Alespoň pro mne. Minule jsem vypadl hned jako druhý, včera jako pátý ze šesti, což obnášelo skoro polovinu banku.
Pak jsem již zamířil přes náměstí Míru (kde jsem vyzvedl adepta A u kostela) do klubu On (bývalé Valentino), kde probíhala závěrečná párty festivalu Mezipatra. Objednal jsem si první dvojitou vodku s energy drinkem a vzápětí jsem uslyšel: „To je ale drahé…“ 160 korun za dvě vodky s redbulem? Jinak je A sympatický a milý kluk. Včera už nebyl taková netykavka, nicméně bylo by s ním zřejmě ještě spousta práce a spělo by to zřejmě někam ke vztahu, což je pro mne meta aktuálně krapet vzdálenější. Během akce se na parketu setkal můj pohled s pohledem pana E. Index roztomilosti 9/10 a nejsem si jistý, jak moc je tento výsledek zkreslený faktem, že jsme byli oba už lehce opilí. Po návratu domů, jsem jej ale dokázal jen díky křestnímu jménu najít na FB u kamaráda. Snad se ozve.
Dnes jsem cvičně na cestě do práce (většina textů pro blog vznikla tento týden na trase linky 7). Ano, je svátek, ale než bych si vzpomněl na heslo pro vzdálený přístup, raději tam zajedu osobně a uzmu si pár osobních věcí domů před stěhováním redakce. Uvidím jak to půjde, ale cestou bych zřejmě měl nakoupit pár věcí. Například jídlo, silikonový gel a nějaké víno. Možná se totiž uvidím s panem B, který zatím působí dojmem, že není moc na kecy. Do té doby se ale rozloučím s holkama, které míří zpět do Prahy a lehce poklidím.
P.S. Juliano, ty třpytky budu smývat z krku, oblečení a obličeje ještě týden!!! :D
160 korun za dvě vodky a dva redbuly není přehnané. U nás je to sice o deset korun levnější, ale řekl bych, že je to v centru Prahy optimální cena.
Přeji ti, aby se ti ozval
Pan E se už ozval. A zřejmě byl natolik opilý, že chce riskovat nějaký pokec. :D Usmívám se.
krestan: ja to vim, ze je to normalni cena… to pan A si myslel ze je to moc.