To co se událo v Norsku, je samozřejmě děsivé, ale taktéž fascinující a myslím, že norský vrah prokázal jednu věc, ke které musí mít člověk respekt – vysokou efektivitu…

Mohlo by se zdát, že web Profitu má poněkud kuriozní timing co se týká titulků, nicméně nedělní titulek: „Čím vás pohostí ve Skandinávii“ patří článku o zdravém životním stylu a nevztahuje se k událostem, které nyní hýbou celým světem. Jakkoliv zlý a ohavný čin norský vrah provedl, v jedné věci k němu musí mít člověk jistý druh respektu. Dokázal za tři roky sám naplánovat a provést čin, který v Evropě nemá obdoby. Zabil minimálně 93 lidí, skoro stovku jich zranil a několik nezvěstných se zřejmě díky němu utopilo. Jedna jediná osoba způsobila tolik smutku a takové škody. V porovnání s ním jsou všechny teroristické buňky Al-káidy žabaři. Mít deset takových mužů jako je norský vrah, to by teprve Evropa a USA viděli co je to peklo. Událost ukázala ještě na jednu věc. Nejdrtivější zásah dostane lidstvo z míst, kde to nikdo nečeká. Zatímco dnes v Evropě mnoho lidí vnímá rovnítko mezi slovy islám a terorista, tento muž proléval krev z důvodů, které hlásal i Hitler. Jediným rozdílem mezi střelcem a Hitlerem je to, že Adolf byl větší zbabělec a nakonec si raději sám vpálil kulku do hlavy. Když nic jiného, čin norského vraha je fascinující svou přímostí, brutalitou a tím, že si za oběti vybral defakto děti a velmi mladé levicově smýšlející děti. Jen doufám, že svým činem neukázal teroristům po celém světě návod, jak maximalizovat škody takových útoků.

Ale obraťme list. V pátek jsem dorazil domů o něco později, než jsem měl v plánu, ale kluci alespoň stihli nakoupit. Tak mne napadá, že někomu to nemusí dávat smysl, to co píšu, takže jen připomenu, že jsem gay a mám zhruba 32 měsíců přítele, se kterým jsme si před pár měsíci našli dalšího přítele, takže víkendy často trávíme ve třech. Večer jsme vyrazili za kamarádem, kterému konečně vydělali šrouby z nohy (létání na křídle) a prožili jsme tak příjemný večer. V sobotu jsme měli víc napilno. Čekala nás oslava narozenin maminky Maroshe, k tomu jsme zvládli vidět se JD, následovalo kino IMAX a Harry Potter (po minulém rozpačitém dílu solidní završení) a taky dvě skleničky v gay klubu Feno.Men. V neděli jsme měli víc času a po něžnostech se vařilo, ale než jsme s tím začali, dali jsme si návštěvu posilovny. Následoval film doma (Limitless – 4/5) a večer jsme se pustili do sýrového fondue. Teda vařili kluci, já se vztekal u počítače a nakonec jsem vzteky dal dvakrát pěstí klávesnici, takže její zadní packy moji zlost nevydržely a odporoučely se. Nakonec se mi ale podařilo dostat se na systémovém disku z 0 kB volného místa na 10 GB. Trvalo mi to ale tři hodiny různého odinstalování, check disků, defragmentace a mazání dočasných souborů.

A co nás čeká v budoucnu? Tento týden bych rád občerstvil zálohu fotek z CD pálených roku 2006 na Data Tresor Disk média a konečně se mi snad podaří dotáhnout do konce úpravu fotek z květnové svatby kamarádky. A pak, pak se dostane na fotky z dovolené…