za zapůjčení titulku děkuji Valašskému Meziříčí a skupině Elektrický pán…

Jako skoro vždy v neděli jsem se probudil až k poledni. Pak jsem se poflakoval na internetu a nakonec jsem se rozhodl, že využiji sněhové přikrývky k focení zimního města. Když jsem ovšem došel k oknu, zjistil jsem, že žádný sníh venku nezůstal, mimo lehkého povlaku na trávě. Takže jsem si napustil vanu, zapálil svíčky a oddával se teplé kapalině.

Čím víc jsem dělal nedávno se sádrou kvůli úternímu maškarnímu plesu na Flédě, a čím víc jsem si hrál se štětcem a barvami, tím větší chuť mám udělat letošní Vánoce něco praštěného. Vyrobit pro své nejbližší něco originálního od srdce. Já vím že to zní od člověka který co nevidět oslaví 1/4 století divně, nicméně to asi nakonec opravdu udělám. Pomalu bych si měl připravit aspoň seznam lidí. Ale pokud Bůh existuje, tak on jediný ví, jak tyhle dnešní komerční Vánoce nenávidím. Ale zpět do přítomnosti. Dnes dostanu dvouhlavou košili a tak bych měl koupit ještě gumičku na vlasy, sponky a nějaké hřebíky pro upevnění hlavy na rameno. Tím se dostávám k tomu že jsem vlastně ještě dítě a nikdy nedospěju. No a?

Večer jsem pak dostal hlad. Když vezmu v úvahu, že jediným jídlem byly těstoviny (polévka) z pytlíku s trochou mražené zeleniny, byl to logický konec dne. Vyrazil jsem do KFC, nechal tam stravenku a pár drobných a dal si twistera, normální hranolky a kapučíno. A protože den bez sklenky vína je dnem promarněným, skočil jsem ještě do café Alfa na jednu sklenku. Dnes se asi otočím v Bratislavě a zatopím jednomu cízímu serveru. Ne že bych byl tak háklivý na to, že se moje fotka někde objeví, jen mi vadí, když se dotyčný server ani neobtěžuje zeptat…