Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Nic zvláštního se neděje…

pondělí i úterý proběhlo převážně v pracovní náladě, ale přežívám a těším se na víkend…

Pondělní ráno nezačalo úplně bez komplikací. Spal jsem asi pět a půl hodiny a na bus startoval s deseti minutovým zpožděním co obvykle. Pak jsem si uvědomil, že mám soukromý mobil vybitý a v kapse 19 Kč. Zkusil jsem odeslat požadavek na jízdenku z firemního mobilu, ale pravděpodobně to máme firmou blokované. Moc věcí se vymyslet nedalo, takže jsem se rozhodl, že to dám vabank a jel jsem načerno. Naštěstí to vyšlo a 3 minuty před odjezdem jsem stál před žlutým busem. Stejně jako všichni lidi, kteří už měli být uvnitř. Nakonec došel řidič a řekl, ať si každý sedne kam chce, inu nebyl čas ani stewardky. Sluchátka v buse rozdal druhý řidič a nakonci obvyklé cesty dodal, že stewardka možná přistoupí cestou. LOL. Akorát jsem taky zjistil, že moje pečlivé plánování sedadla na netu je zcela zbytečné. Jsem si jist, že v internetovém systému bylo sedadlo 42 levá řada do uličky, ve skutečnosti to ale bylo v pravé řadě u okna…

Následně mě čekalo v práci dost věcí, které bylo nutné vyřešit, neboť jim hořel termín. Myslím, že jsem z práce odcházel po sedmé. Doma jsem si uvědomil, že nemám z čeho umotat svého večerního jointa. Nakonec jsem použil zbytky z mojí balící podložky (jedno z čísel časopisu Photolife). Na večeři jsem si udělal vajíčka s rajčetem, protože večer se má jíst víc bílkovin než čehokoliv jiného. S výsledkem jsem nebyl moc spokojený, tak jsem si řekl, že podobnou večeři spáchám i v úterý. Ani úterek nebyl dnem, kdybych si mohl dělat věci v klidu, ale na konci dne mi bylo jasné, že konec mého velkého úkolu pro mateřskou centrálu se blíží ke konci. Po mnohahodinovém boji plném různých hodnot, tabulek a klikání ve webovém rozhraní databáze jsem se sbalil po šesté a vyrazil na kávu. V Sunakashi ale pro změnu nejel net, takže káva byla velmi rychlá a rozhodl jsem se pořešit si hulení a pak doma prozkoumat možnosti na pražském pracovním trhu. Cestou jsem potkal jednoho kolegu IT a tak jsme pokecali, dali fotbálek a po deváté jsem se sbalil na cestu domů. Doma jsem prohlédl pozice za uplynulý týden s nulovým výsledkem, zavolali jsme si s Maroshkem a před spaním jsem si pustil poslední díl druhé série Big Bang Theory.

P.S. Čajda už je zpátky v ČR ve Vojenské nemocnici v Praze…

Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Středa, 13. května 2009, 14:28

Publikováno v BLOG


Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *