Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Nový někdy není lepší

návštěva jednoho "nového" a přesunutého klubu a velmi rychlý ústup ven za světlem…

Pamatujete Mescalito, později Sofa a nedávno Double Decker? To byli kluby, které se vystřídali na jednom místě na Starobrněnské a protože jsem měl pozitivní ohlasy na nedávno přesunutý gay friendly Orange klub (právě na toto místo), tak jsme to včera s jedním známým zkusili (ostatně se tam líbilo i Dominikovi) a návštívili jsme toto místo. Majitele znám a nutno podotknout, že ten minulý Orange měl sice horší umístnění, ale líbilo se mi tam daleko víc. Vršek byl zavřený, zadek byl zavřený a tak jediným místem, kam si šlo sednout byl plac mezi barem a tanečním parketem. A to bylo čisté utrpení. Nikdy si nepamatuju, že by tato místa byla tolik cítit něčím zatuchlým, ale budiž. Daleko horší byl akutní nedostatek světla, ve kterém jsem opravdu luštil a odhadoval co je asi na (mimochodem dost nevkusně udělaném – fotky mužských aktů z internetu) nápojáku. A protože jsem neměl v úmyslu si to v tom klubu rozdávat s mým doprovodem, ale normálně se bavit, dost mi vadila hudba, ve které v podstatě jakýkoliv pokus o řeč zanikl (a to nemluvím o tom, že některé "hity" byly fakt mimo jakékoliv žebříčky snesitelnosti. Bylo to naprosté zklamání, takže jsme nakonec zaparkovali na první volné zahrádce a dali si pivo…

A právě když jsem včera vytahoval z piva na jedné zahrádce na Starobrněnské mušku, máchnul jsem rukou tak mohutně, že jsem o sekundu později slyšel jen "cink" a cítil, že jsem o prstýnek chudší. "Cink" se ovšem změnilo ve zvuk kutálejícího prstýnku a když jsem vytrasoval dle sluchu pravděpodobnou lokaci, zalesk se ve světle nočních lamp na dlažbě a zakutálel se ke stolu asi deset metrů daleko. Šel jsem víceméně najisto a našel ho. "Snad to není snubák…", vzdychla žena u stolu. "Není.", usmál jsem se a vlastně jsem si neuvědomil, že lžu. Ano, zrovna tento prstýnek jsem jistý čas jako ekvivalent snubáku bral…

P.S.: Už dlouho jsem nečetl on-line rozhovor, po jehož přečtení bych měl pocit, že na otázky odpovídal někdo, kdo se bojí říct, zda je o půlnoci tma či světlo. Aneb desítky otázek bez jediné jasné odpovědi v podání drážní inspekce


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Středa, 13. srpna 2008, 8:24

Publikováno v BLOG


Komentáře

Jeden komentář: “Nový někdy není lepší”

  1. Renek napsal:

    Pán prstenůNo jo, spousta lidí nosí takovou připomínku na minulé časy a minulé partnery… já jsem taky často tázán, zda už jsem ženatý, no nebylo k tomu daleko před rokem! Jinak jsem vděčný Kombajnovi za zde uveřejňované recenze a zatímco na Batmana plánuji jít, s návštěvou Orange si to ještě rozmyslím, nebyl jsem totiž nadšený ani z toho původního místa, odkud je vyhodili. Škoda, že jste pak nezavítali na tu zahrádku, kde jsem seděl já, když jste kolem procházeli, ale zdálo se, že tvůj společník je trochu mimo z mého společníka, tak nevím, jak by to dopadlo! :-D Ale zase jsem si říkal, s kým to ten můj kámoš jde, já si snad na tu tvoji novou image nezvyknu! :-))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *