Ano, konečně se pomalu začínají řešit věci, abychom byli připraveni na náš malý výlet…

Tyhle akční víkendy mně zabijou. V sobotu jsem se dostával z pátku a akce, v neděli jsem lozil po lesích za Brnem a pak BUM, pondělí, práce a konečně jsem začal shánět pár věcí do Nizozemí. Zakoupil jsem 8 GB kartu, protože sebou nebudu brát nic na ukládání fotek. V současné době tak mám 10 GB a místo pro uložení (odhadem) kolem 1700 fotek. To by mi mělo na týden rozhodně vystačit. Dokoupil jsem taky sadu akumulátorů pro blesk, protože jedna sada mi začala tak trochu odcházet (rychlonabíječka ji neakceptuje jako nabití vhodnou). Večer jsem měl v plánu zastavit se na biliard na firemní akci, ale nakonec zvítězily dvě lahve vína, můj drahý, Ilča a Monča. Sice jsme se s Kubíkem pošťuchovali celý večer, ale rozhodně to nedosahovalo úrovně sobotního střetu. Ano, jsem spíš pesimista a vždy se snažím zvažovat a uvažovat o možných nástrahách věcí (a to nejen v životě), prostě mi to příjde jako lepší taktika být pesimista a pak být příjemně překvapen. Kuba je můj opak v tomto, ale aspoň je zábava :). Stejně tak raději se spolehnu na informace (pokud se liší) od někoho, kdo je na místě poslední 4 měsíce, než od někoho kdo tam byl 4 roky, ale před rokem odjel. Příjde mi to tak striktně logické, že mám problém o tom diskutovat, ale všichni víme, že o nic nejde :)

Co jinak? Malé Tesco u nádraží opět předvedlo svoji sílu. Zatímco odpoledne jelo všech 32 pokladen nebo jejich naprostá většina (Interspar na Cejlu jede v tuto dobu s oblibou na 25-33% pokladen), Kubík dokázal odhadem vybrat nejkratší frontu, který trhla rekord v pomalosti. Pán před Kubem byl asi někdo z nějaké sekty, vypadal zmateně, nakupoval 7 chlebů jak pro nějaký tajný fašistický tábor a byl NEHORÁZNĚ pomalý. Nakonec ale zaplatil a šel (což bylo víc než jsem čekal). Včerejšek byl v zásadě pěkný den, až na vytvářející se megajebák uprostřed čela. Vlastně jsem s ním měl počítat, protože ja na žádné fotce z ciziny nemůžu vypadat normálně. A teď, když chodím městem s nemálo výraznou hlavou (a svým způsobem jsem si ty pohledy někdy i užíval) mi bude jebák velikosti desetikoruny krásně ladit s vlasama…

Moc jsem se těšil, že v pátek zajdu na Cybertronic jako fotograf a ne jako VJ. Jako člověk, který dojde na párty ne několik hodin před začátkem a jako člověk, který z párty odchází ve chvíli, kdy se mu CHCE, ne hodinu potom, co DJ dohraje poslední desku. Bohužel fakt, že je v pátek Cybertronic (na který jsem dostal vstupenku) jsem nějak nezohlednil při tvorbě programu a pátek a přislíbil jsem svůj byt poskytnout Josému ze Španělska z Hospitality Clubu. No co se dá dělat? Darrena Emersona – ex-člena kapely Underworld si budu muset nechat ujít a doma musím začít uklízet. A taky se pomalu musím začít balit! A za chvíli vyrazím do servisu na Mendlově náměstí, abych si nechal vyčistit prach ze snímače na Nikonu, přece jen bych si nerad dovezl z Holandska fotky znehodnocené prachem na snímači…

P.S. Málokdo přistoupí k vlastní chybě čelem jako řidič osudné tramvaje z Ostravy a rozhovor s ním vám mohu jen doporučit, alespoň si uděláte názor na to, jak se vedení MHD vehementně snaží dokázat, že to je jen vina toho řidiče. Manager v jiném rozhovoru tvrdil, že se řidič asi viděl doma a že překročil povolenou rychlost. Což zní hrozně jen do chvíle, než zjistíte, že ji překročil o 1,5 kilometru a doma se asi neviděl, protože měl v sobotu ranní…