skoro jsem myslel, že dělala někdy na německé dálnici, protože její tempo bylo vražedné…

O Blobu se politici hádali už nedávno, hádají se dodnes a pravděpodobně se hádat i nadále budou. Chápu rozladění pana Kaplického, protože s laxním přístupem národa českého hrozí, že se nedožije otevření stavby (v případě, že se někdy začne vůbec stavět). Pan Kaplický je zřejmě zvyklý řešit věci rychle. Evidentně ještě v ČR neokusil třeba rychlost soudnictví, protože jinak by se vyjadřoval k českým reáliím víc soudně. Do měsíce se těžko dočká nějakého rozhodnutí. A navíc si tou svojí zlobou začíná škodit. Nechci nijak snižovat kvality pana architekta a už vůbec nechci ani slovně zvyšovat kvality našeho staronového prezidenta, ale věty o tom, že by plexisklo na modelu neměl čistit pan architekt, ale pan prezident znějí z úst Kaplického stejně arogantně jako Klausův postoj k celé stavbě. A snižovat se na takovou úroveň snad pan architekt nechce. Ať klidně podá žalobu, to je jeho právo a vyčká, nicméně přece jen by mohl občas být ve vyjadřování trochu diplomatičtější. Veřejnost totiž většinou stojí za ním. Jenže veřejnost je snadno manipulovatelná médii a pokud se bude pan architekt projevovat stejně arogantně jako protějšek, hrozí mu odliv příznivců, což by pro knihovnu ve zlatofialové podobě chobotnice mohlo být zásadní…

A teď trochu sebestřednosti. Budu se věnovat sobě. Zatímco ostatní pracovali, já jsem seděl doma a upravoval jsem fotky ze sobotní akce v klubu. Focení + úprava na PC, výroba zmenšených fotek a vypálení na DVD zabralo dohromady asi 8 hodin (na místě jsem fotil asi 6 hodin). Pravda, pár minut jsem strávil kocháním se nad jídelním lístkem (jak nazývám zkoumání sexuálně zajímavého a relativně dostupného materiálu). Kluci ve spodním prádle, spousta gayů a buzniček, občas nějaká menší retuš červených očí, příliš velkého pupínku na detailu obličeje nebo skvrna na tričku – přece jen gayové jsou náročná klientela :). Zaplaceno jsem dostal zhruba to, co jsem vypil – 600 Kč, což mi zajistilo pokrytí nákladů toho večera. Nic víc jsem ani nečekal, šlo mi o to vyzkoušet si pevnou 50ku v místě, kde je relativně málo světla. A výsledek byl myslím velmi uspokojivý – obvykle mažu víc než 23% fotek. Každopádně fotky by se měli během dneška objevit na stránkách klubu a pokud někdo chce originální velkou verzi fotky s vlastní osobou, není nic snažšího, než kontaktovat majitele klubu nebo mně. Protože mi trvalo se dát do úprav a poté úpravy dokončit, nestihl jsem závodní stravovaní a dal jsem si tuňákovou pizzu v nedaleké pizzerii Gazebo. UFFFF. Takto hnusného tuňáka jsem v životě nejedl, raději nechci znát z čeho to kuchař dělal, ale byl to můj první tuňák, který páchnul rybinou.

Poté následovalo zastavení v práci pro notebook a pak jsem si ulevil na kole. Ne doslovně, jen jsem zašel na spinning. I když musím říct, že cvičitelka Beáta se buď překopala nějakým speedem nebo je to terminátor. Popsat její tempo jako vražedné je jako napsat o básních J.H. Krchovského, že nejsou příliš romantické a postrádají živelnou radost ze života. Každopádně hodiny pod jejím vedením pro mně přestaly existovat a moji největší noční můrou nyní bude situace, kdy dojdu do sport centra a ona bude za někoho suplovat hodinu. Přísahám, že se dobrovolně pomočím a budu předstírat epileptický záchvat. Sice vedla výborně druhou část hodiny – cvičení s tyčí, ale to těch předchozích 35 minut z mého života nesmaže. Původně jsem měl v plánu podat na majitele centra soudní žalobu, ale nakonec jsem od toho upustil (joke). Nicméně pravidelný spinning mi rozhodně svědčí. Jím tolik jídla co dřív a držím se na 72-73 kg. A když jsem včera dobíhal na tramvaj (obvykle to nedělám), tak jsem neměl problém s dýcháním. Na což má asi vliv i 1,5 měsíce bez cigaret! Páni, dnes jsem srovnal svůj starý rekord v nekouření a obávám se, že ho nehorázně překonám!

P.S.: Jedna fotka z klubu (na málokteré vypadám spokojeně, že?):