drogy nebo alkohol – není to jedno?

Celý den stál za hovno. Píšu to tak natvrdo proto, že už jsem slušně stříknutej. A podotýkám, že bude hůř. Kantýnská má dovolenou, takže zatímco kolegyně si dělala kávy v bláhové naději, že jí to zažene žízeň a vysávala blahodárnou tekutinu z kytek (nadsázka), tak já jsem pil měsíc a něco zvětralou matonku, protože mi to přišlo lepší jak pít dva měsíce a půl starou v druhé lahvi. Navíc jsem nesnídal, ni obědval.

Práce. Taky to stálo za vyliž prdel. Ba ne, vyliž prdel je vlastně poměrně příjemné. Stálo to za p*ču, protože na 80% dovolenou nedostanu (dozvím se zítra) a když nedostanu dovolenou, padá celá Anglie. Uznávám, je to narychlo. Ale řekal jsem, že po třech letech si udělám dovolenou pdole gusta. Vlastně jsem se na to úplně upnul od té chvíle, kdy se AdaMM zmínil od té možnosti. MOJE BLBOST. Měl jsem počítat s tím, že i já mohu být považován za nenahraditelného (což je dost směšná představa).

Po práci jsem rovnou zapadl do kavárny Alfa. Cíl byl jasný. Dvakrát dvě deci Vetlína na lačno a pak na sluníčko. Pivo v baru „Těsněvedle“ a žravá nálada si vyžádala 2x půlku krajíčku s olomouckými tvarůžky. Obvykle to nejím, ale dnes jsem zjistil, že jsou lahodné. Jedno pivo, pak cesta domů, SMS od kamaráda, pozvání na pivo. Doma jsem napsal tenhle zápisek, snědl bagetu a poloožralý (lehce to vyprchává) brzo zamířím do města. Nejraděj bych šukal psy a kočky, protože jsem skutečně nasranej a nepřešlo mě to ani za těch 10 hodin co to vím. Nasranost se periodicky střídá se smutkem a můj stav je označitelný nálepkou „úplně v prdeli…“, ne o sex opět nejde…

P.S.: Samozřejmě si uvědomuju, že alkohol ani případné požití drog tuto situaci NIJAK neřeší, ale jsem jen člověk. Se všemi jeho slabostmi…