a taky jednom zkurv*ným počítači, kterému neustále padá připojení do netu…

Byl jsem doma a abych skončil nějak pozitivně, tak snad abych začal nejprve o těch lidech. Kdysi dávno kamarádka nabídla všem kdo u ní tehdy byli, že se za ní můžeme v létě stavit na Šumavu. A tak jsem si letos naplánoval, že bych tam na pár dní mohl zaparkovat. Dnes se mně ptal Introvert, kdy tam hodlám jet, že bychom to mohli spojit a jet spolu. Bohužel jsem se rozhodl, že nikam nejedu. Zjistil jsem totiž, že některé vlastní chyby si někteří lidé nepřipouští. Jistě je snažší se zlobit na někoho, kdo včas splnil to co se od něj čekalo. Když pak vlastní leností nebo nechutí se pouštět do řešení problému s někým, kdo měl hlavní slovo se den před akcí vše zhroutí, je snažší říct: „To je tvoje vina…“. Nejhorší ovšem je něco takového neříct, ale jen svým chováním dávat jasně najevo že to tak je. Nic se tím nezmění a černá nezačne zářit bělostí…

Co dál? Pak je tu můj počítač. Neustále se v jednom kuse zasekává, padá připojení do místní wi-fi sítě a podle průvodních projevů nebude ani hardisk ve skvělé kondičce. Poslední upgrade proběhl v době, kdy byl horkým hitem procesor Athlon 1700+, což už nějaký ten pátek bude. Je čas vyměnit PC. Mám jen jeden problém a tím jsou prachy a fakt, že bez funkčního PC bych zešedivěl do tří dnů. Ale už to vidím, že ve chvíli kdy začnu plánovat nové PC, začnou se kolem mně snášet supi. Jako bych viděl do jejich myšlení. „Tak on si koupil nový PC?? Tak ten starý mi určitě rád prodá, jinak by to nebyl kamarád. A když má dost peněz na nový, tak mi ho prodá určitě pod cenou…“ Ale na takové úvahy je času dost. Víc než bych chtěl…

Z cizího UIN mi psal nějaký člověk. Psal o foťácích. Pak mi došlo, že je to můj známý, kterého v seznamu ICQ mám. Pod jiným UIN. Nemám rád, když někdo používá víc ICQ čísel. A důvod? „[6.7.2004 22:47:00] >> to druhé mám u lidí, u kterých by mi vadilo, kdyby znali pravou identitu“. Svět se jednou z lidí s více identitami asi zblázní. Vlastně už se zbláznil. To mně přivádí k myšlence, která mně napadla teprve včera. Je zcela opačná a já neměl jak ji blognout. Svět není horším místem, než když jste se narodili. Jen vám jako dítěti lhali o zidealizovaném místě, které nikdy nikdo nespatřil…

A teď už jen krátce o těch zvířatech. Jen o jednom, o psovi našich rodičů. Bude DALEKO ostřejší než ten bývalý pes. Jsem pokousanej na obou rukách. Naštěstí jsem ho dnes zasvětil do jistých tajů, které ještě nezažil. Ne Benny, se sexem to nemá nic společného! Prostě jsem si všimnul, jak vyjel po plíšku od lahvového piva. Poté co jsem dostal plíšek z jeho tlamy, mně napadlo, dát mu ochutnat piva. Nalil jsem mu trochu na dlaň. Chutnalo mu moc. Pak jsem se chtěl napít a on po mně skočil. Tedy skočil po flašce. Nahodil jsem se pivem a těšil se na cestu autobusem, kde budu smrdět stylově. Ale dal jsem mu ještě pít. Náš pes bude pivař…