byla tam tma, chlad a barvy jako by zapomněly na to, jak dokážou být syté a zářivé. Nevnímal jsem rozdíly mezi dnem a nocí, možná že žádné neexistovaly…

Venku skrze husté mraky by stěží prosvitlo slunce, i kdyby skutečně existovalo. Cítil jsem se tak prázdně. Na zemi pár starých matraček a před barákem auto, které rez hlodala už tak dlouho a vydatně, že člověk při kažém dalším otočení klíčku v zapalování znovu žasnul, že se ta rachotina dala do pohybu. Celkem neomylně jsem našel klíčky zapadené mezi matračkami a odešel vstříct svému neblahému šílenému osudu. Moje první zastávka v tomto uslzeném světě byla v baru. Jako štamgast jsem si s barmanem tykal. Od tý doby co tu byla šťára už nabízí jen legální požitky, ale nenápadně mi pokynul směrem k záchodkům. Když jsem tam vstoupil, stál tam zjevně zfetovanej maník s dredama. Svým způsobem vypadal nadpozemsky…

Tak nějak takto začíná česká freeware hra Mrtvé město. Není náročná, je příjemně krátká a je vizuálně velmi slušná. Hudba dotváří opravdu výbornou atmosféru. Naposled jsem takto pohlcený hrou byl asi u Maxe Payna 1, což je dost dlouho. Takže máte-li rádi adventury, KLIKNĚTE SI!

Já se ráno opravdu vzbudil, vzpoměl jsem si na to, že jsem tuto hru stahoval a začal jsem ji hrát. Dohrál jsem ji na jeden zátah, což nebyl problém. A teď mám hlad. Takže si jdu ulovit něco k jídlu do centra. Do místní večerky už nechodím od té doby, co mi prodavařka nabídla tousťák místo čehokoliv. „Máte rohlíky, bagetu, chleba, koblihy??“ „Ne, ale mám tu tousťák.“ Nasr*t a rozmazat!!! Ten jsem měl už minule. A tak jsem tam nebyl víc jak týden. Svou roli hraje i to, že jsem odcházel se slovy: „Tak ten si můžete…“