… poruchy vnímání, nemocný člověk slyší, vidí nebo cítí věci, které jiní nevnímají. Dá se říci, že člověk s bujnější fantazií si představuje různé obrazy, v duchu s někým rozmlouvá apod., ovšem bez problémů tyto věci odliší od skutečných vjemů zvenčí.

Halucinace nejsou pouze projevem schizofrenie, přicházejí při požití některých drog nebo např. v náboženském vytržení (ty mohou být na rozdíl od projevů nemoci velmi příjemné a mohou být pro náš život důležité). Podobný stav můžeme také někdy zažít ve stavu mezi spánkem a bděním…

                                                                              „lékařský slovník“

Ale začnu pěkně odprostředka, ať v tom máte chaos. Čekali jsme na tramvaj z Komína. Bylo už kolem desáté. AdaMM se asi pět minut rozhodoval, zda močit či nemočit. Nakonec se rozhodl, že močit, ale zvuky přijíždějící tramvaje ho donutily změnit rozhodnutí. Poloprázdná tramvaj dojela na zastávku, neotevřela dveře, posunula se ještě o pár metrů dopředu, p*ča na místě řidiče maskovaná za nastávající důchodkyni otevřela přední dveře dvěma důchodcům a odjela. Doteď jsem to nepochopil. Opravdu ne. Nakonec jsme raděj šli pěšky. Koupilo se víno, arašídy a vyrazili jsme na Petrov. Dva prdy bohatě stačily. Mobil jsem stále nenašel, začínám z toho šílet. Někde tam být musí…

Celý den byl ovšem divný už předtím. Chodil jsem městem a zkoušel fotit, ale nějak mi to nešlo, nesedlo mi to. Nakonec jsem si řekl, že je čas se po roce ukázat zase v restauraci Áčko. Co nejnenápadněji jsem proklouzl na balkón a objednal si kafe a matonku. Asi dvakrát jsem se napil, dal jsem si do kafe vyjimečně i cukr a smetanu. Pak jsem mávl rukou a celý obsah hrnku vylil na stůl, ze kterého všechna káva zkapala na moje kalhoty. Měl jsem naštěstí tmavě šedý z lehké látky, takže jsem počkal na číšníka a požádal ho o další kafe a hadr. Za pár desítek minut jsem byl suchý. Právě končilo odpoledne a začínala večerní jízda…