momentálně mi je na zvracení…

Už zase začínám být unavený vším okolo. Bolí mně docela dost nechutně zub a tělo bojuje s nedostatkem nikotinu. V sobotu jsem měl jednu cigaretu, v neděli taky jednu. To je po krabičce a půl v pátek docela rozdíl. Mimo toho, že jsem náladový jak kotě v pračce, je doporučeno se mnou nekomunikovat.

O víkendu po Elektře, která byla mimochodem výborná a kterou jsem si užil naplno, jsem se snažil odpočívat. Zašel jsem vyreklamovat boty, oba dva dny jsem byl v čajovně na vodní dýmce a Yogi čaji s medem a mlékem, navíc Rosťa slavil narozky a tak dál. Je toho až moc. Nemám ani jeden jediný dárek. Někteří už mi vrátili peníze, jiné to moc netrápí (posílám pozdrav do Prahy Božskému).

Co mně čeká? Do příští neděle další dvě projekce, pracovní víkend atd. HUMUS. Přestávám se na cokoliv těšit. Zub se snažím utlumit Ibalginem, ale obávám se, že to nebude nic platné. Nejraději bych vyvraždil polovinu planety, což je netaktické řešení…

Jediné na co mi nevadí myslet, je miláček. Je úžasné najít toho pravého. Sice to tak ze začátku nevypadalo, ale v sobotu to už bylo 9 měsíců co se známe. A jsem do něj stále zamilovaný, nádhera.