dostal jsem se do fáze, kdy bych snad dokázal odolat i nabídkám na sex, chybí mi sluníčko moje…

Mno, ráno jsem lehce zaspal, což se dalo předpokládat, protože už večer jsem byl utahaný jak jo-jo. Původně u mně měl přespávat Julien, což je Francouz, kterému je jednadvacet, má hnědozelené oči, opálenou pleť a vůbec, tady je fotka, na které vypadá asi 2x hůř než ve skutečnosti:

Julien je gay. A přiznávám, že nakonec jsem byl docela rád, že přespal u kamarádky, protože bych nerad byl pokoušen a ještě víc nerad bych byl odmítnut (což se mi už taky parkrát stalo, ale co si budeme namlouvat, chlapi jsou ješitní až hrůza). I když vypadal ve skutečnosti velmi sladce a po fyzické stránce se mi líbil, musím konstatovat, že mu chybělo jakékoliv charisma. Jistě, vybělené zuby a jeho oči jsou sami o sobě zbraň kalibru „Boing 747“, nicméně jsem stejně půlku večera myslel na mého miláčka, co asi dělá a jak se má. S Julem, jsem vlastně za celý večer snad ani přímo nemluvil. A jak říká liška: „Ještě že tak, beztak byl jistě kyselý…“

A co jiného, když zrovna nechodím městem s Holanďankou, Němkou (krásnou Němkou podotýkám), bludným Francouzem a zrovna se nepokoušímv Alfě dělat, že opravuju pojistky? Potkávám známé. Všude. Potkal jsem jich včera dost. Dokonce i v tramvaji na Flédu jsem potkal jednoho roztomilého blonďáka. Tak mně napadá, že vlastně neznám moc gayů, kteří kouří trávu. Mno, asi je čas ukončit tenhle zápisek. Čekají mně dva dny volna (respektive den a půl), půl dne focení, den práce a pak víkend. Když tohle všechno vím, nemůžu se soustředit…