nejdřív jsem si nalepil nálepku na PC a až později mi došlo, že počítač řasto vozím v MHD…

To tedy byl den. Doma jsem se ukázal jen ve chvíli, kdy jsem vyzvedával počítač a večer, kdy jsem padl do postele. V práci došlo k menším změnám, které mi pravidelně budou zasahovat do soukromého života, protože se začínají držet pohotovosti. Na druhou stranu by to mělo znamenat pár korun k dobru.

Po práci jsem opravdu převelice rychle vyrazil do města, vybral jsem část výplaty, která dorazila na účet a koupil jsem si nové boty, které jsem si okamžitě na záchodcích ve Vaňkovce nasadil. Jsou trochu do žluta a v zásadě docela skoro i decentní. Pak jsem se otočil na jedno kafe a už sem upaloval na zkoušku divadla. Hra to bude bezesporu zajímavá. Mám dojem, že tam proběhlo tolik úprav, že si nejsem jistý, zda některá část zůstala tak jak byla na počátku. Nicméně já tam jen promítám, takže do sobotní a nedělní zkoušky musím dost věcí namíchat. A protože jsem šikovný, tak to zvládnu. (echm). Domů jsem odnesl počítač a vrátil se za lidma do hospody, byl jsem tam do tří a informatici mě regulérně ožrali.

Občas si říkám, zda byl dobrý nápad nalepit si na počítač fialovou nálepku „It is legal to be gay“, zvlášť když po upnutí počítače do popruhů je vidět jen „to be gay“. Vždycky se zhrozím, když to vidím, ale vzápětí mi dojde, že to jednak o mně dost lidí ví, jednak se nemám za co stydět a jednak je to docela zajímavá možnost, jak se seznámit. Zatím mě ale spíš oslovují lidé kvůli popruhům nebo se jen nápadně koukají na můj počítač. Skoro si pak člověk připadá, jako by nenesl PC, ale Ferarri (ta červená metalíza k tomu svádí). Po zkoušce jsem odnesl domů moje Ferarri a pak se vrátil do hospody, kde to bylo sakra divoké. Myslím, že jsem některé heteráky obtěžoval a některé líbal. Dolce vita.