pod slupkou povrchniho, sexem posedlého perverzního maniaka, je citlivá a romantická duše… Problém je v tom, že pod touto slupkou je možná další část jeho povahy, kterou nezná ani on sám…

S rozchodem jsem počítal. Ostatně, jak se chcete pořádně zamilovat do někoho, koho vidíte jednou týdně a ještě u toho spolu dvě hodiny ze tří hlavně souložíte? Prostě jsem si zapálil cigaretu a nechal si ho vykouřit z hlavy. Byl zvláštní, velmi dobrý v sexu a jinak o něm vlastně moc ani nevím. Nemá smysl tomu dávat nálepku vztah.

V práci jsem tak nakonec byl skoro do půl šesté. Předělával jsem si data z jednoho notebooku na druhý, protože jsem dostal vlastní, nezapůjčený. Pak se ozval Filip, že je asi nemocný a dnes nepůjde do posilovny. To znělo jako plán! Protože jsem nebyl kvůli zkoušce v posilovně v úterý, zašel jsem včera a posilovnu ze čtvrtku jsem přehodil na pátek. Ať už Ken_tek půjde nebo ne, já si tělo protáhnout půjdu. Došel jsem ale k logickému zjištění. břicho i prsa mi začínají sice trochu tvrdnout, ale měl bych se zbavit tuku v nich. Takže musím nasadit L-karnitin nebo dávat s menší zátěží vyšší počet opakování. Zatím zvolím ten karnitin, který koupím hned po výplatě. Svaly na ruce moc tvrdé nejsou, ale vypadají pěkně na pohled, což je v zásadě dostačující.  :).

Z posilovny jsem pak došel ke Švandovi, kde seděl Palo. Měl narozeniny a z posilovny jsem mu toho moc nepřinesl. Tak jsem mu alespoň připomněl dnešní vernisáž, kterou dělá Katka Tučková. Popravdě jsem sám dost z šoku z toho, že už je čtvrtek. Nemám totiž na nic čas. Nemám čas na to dělat nějaké DVD nebo připravovat víc jak jednu projekci. Vypadá to, že letošní léto bude mým posledním vytíženějším a pak projekce výrazně utlumím nebo ukončím úplně. Doma jsem poslouchal Xaviera Baumaxu a aby se mi v práci lépe pracovalo (respektive abych se lépe soustředil), měl bych přemýšlet o sluchátkách do notebooku. Jinak se zase nic zajímavého vlastně nestalo.

Snad až na to, že mi došlo 300 Kč za nějakou fotku z fotobanky, což mi zpříjemnilo čekání na výplatu nehorázným způsobem. Pravda, kdyby Božský opravdu tento týden nějak vrátil peníze které dluží, bylo by to ještě daleko lepší, ale nějak jsem se naučil se na něj nespoléhat. Moc času si svýma slibama nekoupí. A i kdyby si ty prachy měl vyšlapat, tak mu neuhnu. Naopak, mi může posloužit jako takový malý sociální projekt v poznávání sebe sama. Kam až jsem schopný zajít v případě, že mi někdo něco nemalého dluží? Vím, že je to daleko dál než do Prahy, protože se z dluhu může snadno stát záminka pro docela sadistickou zábavu. To je ta stránka mého já, kterou neznám. Nikdy jsem takový nebyl. Ale na druhou stranu by bylo nefér si nepřiznat, že párkrát jsem už nad svojí temnou stránkou přemýšlel…