vlastně jen ze dvou věcí…

První je to, že „můj kluk“ mi sám od sebe nenapíše. Čekám, zda se ozve po třech dnech sám nebo ne. Sex jsem neměl už 10 dní. Chuť by i byla, ale z nějakýho podivnýho důvodu mám zase nutkání být věrněj. Jakej je to důvod nevím a dost pochybuju že je nějakej rozumnej. Jistě, jsem věrnej, protože mám kluka. Jenom netuším kde a zda to ještě platí…

Ke druhé věci se prokoušu postupně. Ráno jsem začal tím, že jsem se řízl do prstu o sprchu. Neptejte se jak, taky to moc nechápu. V práci jsem včera trošku ujel, protože zatímco můj kolega mi ani po více jak týdnu nevyřídil přístupová práva a odjel do Prahy, měl se vyřešit nějaký problém do večera. Musím říct, že jsem po delší době uvažoval o tom, že tam hned, jak příjde můj čas, což bude odhadem za dva týdny, skončím. V práci mám hodně kolegů a všichni jsou opravdu skvělí. Až na jednoho. Na toho, který má dělat se mnou. Může být odhadem starší o dva roky, ale stejně tak může být o dva roky mladší. S ním jediným si vykám. Je to směšné. Směšné je i to, jak se celou dobu snažím být nekonfliktní. Bublám potichu a pomalu. Jenže až jednou dobublám, bude řešení radikální, to je mi jasné. Svým způsobem jsem nic podobného za celých 7 uplynulých let v práci řešit nemusel…

Po práci jsem ještě docela nasraný dokráčel do Alfy, kde se mi s Monikou srovnala nálada. Pak jsem si dal brzkou večeři v McDonaldu (jako vždy – cheeseburger a salát s jogurtovou zálivkou a tentokrát jsem to doplnil kávou). V poslední době piju neskutečné kvanta kafe. Po jídle jsem odjel domů, dal si vanu, odklidil pár věcí ze země (ono to totiž u mě v poslední době vypadá skoro jak ve vile) a trochu se odchlupil na břichu. Mně osobně chlupy nevadí, většinou se holím jen kvůli tomu, že se to někomu líbí, ale tentokrát jsem měl docela rozumný důvod. Dnes poprvé bych měl zajít s Ken_tekem do posilovny.

Pak už den proběhl docela klasicky. Poprvé jsem se juknul na Vyvolené 2, chvíli brouzdal po netu, vypral nějaké prádlo a připravil image na pálení fotek. V brzké době mě čeká strhání fólií na 80ti CD a jejich vypálení. Po posilce se pak večer vracím do práce, kde se budou dělat nějaké testy. Skončit se má podle plánu v jedenáct večer, takže očekávám, že domů půjdu ve tři v noci. Snad si na cestu po Cejlu nezapomenu v mém šuplíku moji rybičku. Nebo zvolím raději delší a relativně bezpečnější cestu přes Křenovou. Každopádně to asi má výhodu. Nečekám, že v pátek budu v práci nějak extrémně dlouho, ale samozřejmě že mi to jistě někdo překazí :). Na to si docela rychle zvykám a překousávám to snadněji než jsem čekal…