bzzzzz, chce se mi dodat…

Ono to tak nevypadá, ale je to docela nápor. Za sebe musím říct, že jsem zvládnul vše bez problémů. Videotechnika neselhala, zapojili jsme ji správně, každá projekce proběhla tak jak měla. Oba dva projekční dny jsem strávil s mírnou až vysokou hladinou alkoholu v krvi a otázka nezní, jak jsem to i přesto zvládl, ale spíš: „Zvládl bych to i střízlivý?“ Osobně si myslím, že těžko. Mimochodem, příští týden je v Hamburku Bitfilm festival a pokud bude mít někdo cestu kolem, ať to jistě navštíví, protože soudě dle dovezených věcí z loňska má festival velmi vysokou úroveň příspěvků. Alespoň já se bavil zhruba 5x víc jak u ruského festivalu. Ještě vypíchnu píseň Bruno Ferrariho, která je nehorázně skvělá a i videoklip je ukrutný. Snad se to někdy dostane do televize, masér Bruno mně dostal už tím, že si do písničky vysamploval kultovní video s holkou, která nechce otěhotnět se psem, který s ní bude souložit, aneb: „Ale ty toho psa ze mně vyndáš, vyndáš ho?“

Tenhle týden se chci flákat. Nepokrytě. Udělám jedinou vyjímku a tím bude příprava projekcí pro Tomáše Vtípila. Na tom mi záleží ze tří důvodů. Jednak to bude ‚nejumělečtější‘ (nebo nejšílenější?) věc co jsem kdy dělal, jednak to bude nejtěsněji spjaté představení s hudbou a pak mu chci napravit to, že jsem v neděli nemohl.

Jiné novinky se u mojí osoby nestaly, neměly kdy. Snad jen že pořád myslím na sex, ale to je prý normální. U mně… (wtf?)