dál nedoskáče, protože bude utahanější a dostane dřív infarkt…

Zatímco moje kalhoty pozvolna usychaly, musel jsem zvolit do města na nákup jiné řešení oblečení. Protože na rifle bylo trochu teplo, vyhráli to šedé kalhoty s odepínacími nohavicemi. Tím pádem si možná trochu opálím i svoje tvarohová lýtka. Dnes nepůjdu ani na oběd, protože mě čeká jídlo doma. Svůj kulinářský um mi může Andílek ukázat na stejcích, knedlících s marmeládou a ještě jednom dalším pokrmu, jež jsem již stihnul zapomenout. Na Andílka jsem se opravdu těšil a to i díky tomu, že když je v Brně, tak relaxuju, na telefon se tvářím flegmaticky a odmítám návrhy na večerní a odpolední výplň mého života.

Dnes mě například čeká návštěva v cestovce a předstírání, že se vlastně jmenuju Lenka, odjela jsem do Španělska a potřebuju změnit finanční toky, jimiž zaplatím svůj zájezd. Po tomto oskarovém výkonu se sejdu s kamarádem, který potřebuje doladit nějaké nastavení na novém notebooku a nakonec asi zajdeme i s tou nejroztomilejší okřádlenou věcí co znám na dalšího okřídlence – na Batmana se fakt těším…