procházky brněnským městem a jíííídlo…

Nebo spíš s Andílkem na Petrově a pod ním. O schodech, po kterých teče voda jsem četl poprvé v novinách na vlastní oči jsem je neviděl, byť je to zhruba 2 minuty cesty od Hlavního nádraží a tak když došel Andílek s tím, že půjdeme na procházku do města právě tam, nebyl jsem proti. No… Jako je to pěkné, dost lidí využívalo faktu, že mají sandály a přímo za chůze směrem nahoru se osvěžovali chůzí ve vodě. Jenom v novinách nepsali, že úderem šesté večerní se celá tato atrakce vypíná. Příjde mi to pošahané a na druhou stranu typicky brněnské. Na Moravském náměstí se vodotrysk jistě nevypíná v šest. A pozoroval jsem dost lidí, kteří přišli dvě minuty poté, co přestala téct voda a omlouvali se kamarádům, které vzali na prohlídku Brna, že to už neteče… Brněnská radnice, poslyš, nebylo by vhodné na noc zakrývat Špilberk?

Pak jsme zajeli do Olympie. Byl jsem trochu zděšen malým počtem lidí uvnitř a vcelku plným parkovištěm před centrem. Každopádně to vypadá, jako kdyby otevření Vaňkovky přímo v centru mělo vliv na počet lidí nakupujících v Olympii. Ostatně autobus naplněný sotva ze 1/3 směrem tam mnohé naznačoval již na začátku cesty. Cestou jsme se chtěli otočit v Alfě, ale bylo tam plno lidí a ti kteří tam měli být od 8mi ne. Ne že by mě to překvapovalo, protože je oba znám, ale když jsem si spočítal, že jsem Andílkovi slíbil, že tam budeme maximálně 30 minut a vím, že chlapci než by se vyhrabali, uteklo by 20 minut a pak by ještě měli blbé řeči, že mizíme tak brzo… Raději jsem se rozhodl, že půjdeme domů a připravím jídlo. K večeři jsem udělal rýži, sojové maso a nějakou mexickou omáčku ze sklenice. Takže dnes si asi dám nějaké špagety. Nebo si nedám nic. Zlato už tu dnes nebude. :( :(