jistě a taky bych mohl třeba skočit salto z balkonu…

Když jsem ráno po šesté spěchal do práce (a to je skoro vždy), zastavila mě matka domácího. Mám-li ji popsat, pak si vystačím jedním slovem – svérázná. Je to slovo vystihující vše a přitom je jemné a docela neurážlivé. Zastavila mě a chtěla si povídat. To je problém, protože si dokáže povídat desítky minut. A já mám opravdu problém někoho kdo si chce povídat, poslat do prdele. Prý zda bych si nemohl sundat deku z okna, že se lidé ptají, zda není ten byt volný. Vysvětlil jsem jí, že deka je tam proto, že jedno z oken je rozbité. A mimojiné těma několik desítek let starýma oknama táhne jak sviňa. Vzhledem k tomu, že ve dvou pokojích je funkční jen jedno topení (druhému nefunguje zapalování), tak musím vytopit dva pokoje jedněma. Když jsem viděl, že mi jedna tramvaj ujela a paní si chtěla povídat a povídat, tak jsem se nakonec utrhnul se slovy: „Promiňte, ale musím na bus do práce.“

Včera jsem tak vytáhnul fotky z fotolabu (pár testovacích), dal si kafe s AdaMMem, otočili jsme se na vernisáži Salajky, pak jsem se stavil domů pro foťák, udělal jsem pár špatných fotek jednoho baru (měl jsem si vzít aspoň širokoúhlou předsádku), zastavil se v MK2, pohrál si s psí slečnou, došel domů, z fotek z baru udělal galerii, z fotek pejska zmenšeniny, obojí hodil na internet a dodělal jsem úpravy v galerii DJe, vybral si 4 fotky pro sebe a dnes nesmím zapomenout natisknout smlouvu. Taky bych měl dalších x věcí vyřídit před pátečním příjezdem mazlíka. Minimálně s kondomama jsem na suchu. Do toho bych měl vklínit schůzku s DJem, něco ještě přeprat a nabít minimálně jednu sadu baterek. Naštěstí jdu zítra do práce jen do půl dvanácté, protože mám 1/2 dne dovolené. Sladký víkend je blíž než vypadá…