to bylo úplně nejvíc co to šlo, zvuk za prahem bolesti a animace vypálené skrze rohovky do mozku…

A přitom… Přitom nic. Těžko popisovat něco, co jste nikdy nezažili. Těžko popisovat něco, co je tak nepopsatelné. Nestěžuju si, čas od času může být brainwashing prospěšný. Moc lidí to nevydrželo, hodně jich odešlo. Bylo to nejexperimentálnější představení, které jsem viděl. O kterém jsem slyšel…

Nešlo o hudbu, šlo o zvuk. CS_zvuk. Složení: Tomáš Vtípil, Petr Fučík (hranoll) a Boop. Průnik ruchů digitálních do ruchů analogových (buben, trubka, el. housle, foukací harmonika) a absence hudby. „Dobrý den, jsme cs_zvuk, hudbu nečekejte.“ Když jsem před měsícem seděl s Petrem a Boopem v Pomalém baru, mluvili jsme o téhle akci. Nevím zda jsem byl víc opilý nebo zhulený, ale zeptal jsem se, zda nepotřebují projekci. Klasickou projekci zavrhli, ale pak se ten nápad začal přetvářet. Nakonec vznikl ďábelský nápad (než jsem to zažil naživo, tak jsem jej za ďábelský nepovažoval) promítat projekci přímo do lidí. Aby z toho něco měli hudebníci. A pak. Na plátno promítá každý. Prostory na tenhle experiment v kombinaci s noise soundem cs_zvuku to byly perfektní. Projekce se rozprostřela po celém sále a zvukům nešlo uniknout jinak, než se zvednout a odejít. Celou dobu tam například seděl mladík, který si oběma rukama zakrýval uši. Byl to hardcore. Děkuji všem třem experimentátorům za to, že jsem u toho mohl být s nimi a AdaMMovi za projektor. Z celé akce uvolňuji jednu jedinou fotku, zbytek je rezervován pro IM6.

V konfrontaci s tímto zážitkem se pak během celého dne nestalo nic, co by stálo za řeč. Snad ještě bych měl zmínit, že cs_zvuk hrál po kapele Květy, že mi barman v Huse dal o 10 Kč víc, tak jsem mu je vrátil a že pocity po skončení této akce byly dost nezvyklé a dost často se vracely. Něco méně intenzivního jsem měl po shlédnutí filmu Kostka v kině, kdy jsem byl trochu mimo ještě dvě hodiny. Ale tohle bylo někde jinde. Tohle nebylo v 3D prostoru, tento chaos byl daleko výš…