ano, konečně jsem si po čase lehce uklidil = přesunul největší binec do jedné kupy…

Včera to byl vůbec zábavný den. V práci tedy zas tak moc ne, protože jsme s kolegyní asi jediní na patře. Nicméně po práci jsem se stavil doma na otočku (část svinčíku jsem odklidil, má dojet Quanti), pak na Českou na pizzu a na chvíli došel do baru. Prošel jsem si New Yorker a přemýšlel, jak to, že nyní jsou všechny bundy za 700 Kč maximálně. Ale to je jedno, já chtěl koupit tričko a kalhoty. Nicméně kvalita triček v obchodě byla dost bídná. Pak se ozval AdaMM, že má v plánu dát v Bastile fotbálek. Vzal sebou Flama, došel Unzemi a pak se přidala i Eva s Jitkou a byl to poměrně zábavný večer. Zdržel jsem se opět déle než jsem původně zamýšlel, na rozloučenou jsme si s AdaMMem jednoho panáčka dali.

Nejzábavnější část večera jsem ovšem měl teprve před sebou. Když jsem došel domů, už mě čekal vzkaz na ICQ od ex kamarádky. Od toho ex té kamarádky, o které jsem psal včera. Pokud budu hodně ironický, řeknu, že to byla velmi podnětná diskuse bez zbytečných urážek a sebelítostivých projevů duševně zcela vyrovnaného jedince. Pokud se budeme pohybovat v realitě, musím říct, že jsem se bavil. Věty typu: „Já tě neodsuzuju i když bych k tomu měl mít právo, tak proč odsuzuješ ty mě, když mě neznáš?“ (taky na vás z toho přímo čiší ta smršť logiky?). Nebo když jsem mu naznačil, že se svým počtem vysokých by mohl pochopit smysl jedné věty, tak mě litoval, že já se na vysokou nedostal. Mno, ano. Nedostal. Nikdy jsem se tam totiž nehlásil. Bylo tam mnoho takových logických perel, z jejichž smyslu jsem si odvodil to, co jsem už beztak dost dlouho věděl. Že neomylný člověk existuje a my nižší tvorové ho nedokážeme pochopit. Zábavné bylo i ignorování faktu, že jsem po 3/4 na jednu šel spát a on pokračoval v psaní nesmyslů ještě dalších půl hodiny. Zatímco obvykle by mě asi takový rozhovor rozhodil, tentokrát se tak nestalo ze dvou důvodů. Zaprvé o ex si myslím už nějaký čas svoje a myslím že to ví dost lidí (že si to myslím). Za druhé celá ta situace vyplynula z toho, co si o té osobě myslím a zatím tu stále máme demokracii a právo na subjektivní názor. Tenhle deníček je plný strašně subjektivních názorů a dokonce jsem v tomto případě ani nejmenoval.

Ráno při cestě do práce jsem se vyhýbal autonehodě a musel jsem část cesty vzít přes obrubník. Od té doby mi auto přestalo zcela brzdit (byl to problém ubrzdit pak červenou). Už na to opravdu kašlu, protože auto se hrubě nevyplatí a nechávat si jej jen kvůli tomu, abych občas mohl někoho někam svézt je asi kravina. Ale možná to bylo Boží znamení, že jsem se včera v noci mýlil ;).