f*ck! f*ck! f*ck! f*ck! f*ck!

Včera to ještě ušlo. Dokonce se mi podařilo stihnout vybrat peníze na nájem (tzn. dostal jsem se do ČSOB před 17:00). Pak jsem se na otočku stavil domů, vrátil kamarádovi jedno CD a šel si dát lehký výcvik v instalování a odinstalovávání tiskáren a servis packů. Teda nic proti EPSONu, ale zlatý HP. Pak jsem skáknul do obchodu, počet Kamikaze plechovek se tak v mojí ledničce ustálil na čísle 17. Otočil jsem se i v café Alfa, slečně doporučil ke čtení IM6 (mu he he) a šel domů. Začal jsem stříhat nový materiál a pak zavolal AdaMM, zda se dolu nestavím na cigaretu. Proč? Proč ne?

Zato dnešní ráno začalo ukázkově katastroficky. Doma jsem hledal doklady od auta, které jsem chtěl dnes vzít z práce, abych si zitra dovezl do prace uz i PC a monitor a mohl jet z práce přímo na Cosmix. Nakonec jsem vyrazil bez nich. Sice jsem je našel v práci, ale pošahané spojení u videokonference (podruhé během týdne) ohrožuje značně šanci na to, že bych mohl dostat zpět své prémie. Opět jsem musel sáhnout k drastickému řešení. Tentokrát to hořelo víc než minule. Opět jsem v rámci co nejrychlejšího vyřešení obešel schvalovací a povolovací postupy. Tak doufám, že za to nebudu opět sankciován. Měl bych se co nejrychleji stát fotografickou star, abych mohl podat výpověď. Ne, klídek, to promluvila ta moje druhá část mozku, která má kořeny na Měsíci.

Plánovaná sobotní oslava proběhne v jiném bytě než jsem zamýšlel. Ale do Líšně se opět stavím rád. Stejně bych měl problém s nedostatkem času připravit všechno jak chci. A bramboráky jsou takové lákadlo, že nikdy neřeknu ne. Takže je tu opět i šance na vodní dýmku. A možná se mnou půjde i Bublina. I když jsme se neviděli zatraceně dlouho. Mea culpa.

Link pro ty, co milují japonskou povahu…