Zavádějící titulek? Ale kdeže. Jen jsem se nebál spáchat společenskou sebevraždu mezi gayi online. Dovolil jsem si totiž mít svůj názor na jisté věci. A když není slučitelný s názorem jiných…

Zatímco většina lidí si v úterý přispala, já zamířil ráno do práce. Moc věcí se u nás ani ve světě neudálo. Po práci jsem měl v plánu zajít na velmi rychlé deci+deci do Budoáru, což jsem i učinil. Pak jsem se vydal směrem k domovu. Až při dlouhém čekání mi došlo, že je svátek, posilovna má o hodinu kratší otvíračku a ozval se mi Robin, zda jsem v ještě v Budoáru. Vzhledem k tomu, že mě větší část dne lehce bolela hlava a celkově jsem byl dost nevyspaný (spal jsem asi 4,5 hodiny), vyšel jsem znovu kopec ze zastávky Krymská a strávil v baru další hodinu a půl.

Pak už to bylo krapet jednotvárné. Úprava fotek, internet, jeden díl Partičky z videoarchívu a jeden díl staré Big Bang Theory z externího disku. Ano, tímto bych rád zdůraznil, že dva nebo tři týdny od zakoupení nového adaptéru jsem se dostal k tomu externí disk i zapojit. Okamžitě jsem tak mohl i zazálohovat fotky od listopadu 2011 a budu mít nyní lepší spaní, neboť se nebudu muset strachovat o ztrátu dat.

Ve středu se zastavil do práce na cigaretu a kafe (které přinesl mě i sobě v plechovce) ohnivý Phoenix. Lehce jsme probrali všechny skutečné důvody, proč již nechodím do Qcafé. Protože se včera snesla smršť reakcí na můj příspěvek, napsal jsem jako reakci celkem šest odstavců textu o tom, co mě skutečně trápilo, případně postřehy a samozřejmě i značně oponenty i sebe shazující hlášky. Pak jsem to celé ještě rozebral s jediným normálně komunikujícím spolumajitelem (dva další bych nazval spíše zhrzenoješitnými) a po mnohahodinové úvaze došel k tomu, že to nemá cenu.

Tratíte na tom samozřejmě nejvíc vy, mí čtenáři. Bylo tam toho totiž opravdu hodně. Točení gay porna, falešná morálka, vzorný partner hrající si na věrného, boj proti HIV, ješitnost (moje i někoho dalšího), ego (tří osob), naštvaný telefonát ve vysoké tónině, morálka rujné činčily, mazání komentářů na Faceboku, statistika mých sexuálních partnerů za posledních sedm měsíců (pět), figurovala tam drbna roku a tak dále. Bylo to výborné počtení. Ale pak jsem si řekl, že Petr má pravdu.

Nemá smysl ještě víc to hrotit. Nedělám to kvůli tomu, že bych nechtěl pálit mosty. V tom podniku se nemám v úmyslu ukazovat. Je to spíš o tom, že stále vidím smysl a přínos tohoto podniku naší minoritě. Ano, podnikat v dnešní době může jen člověk s narušeným myšlením. A Qcafé není jen kavárna. Je to i knihovna, je to prostor pro lidi s toleranci. Ta moje (tolerance) má jisté, poměrně úzké, hranice. Ne že bych se nerad koukal na porno, ale spíš rád zůstávám u 2D verze. Ale nechme toho, házení klacků pod nohy si kluci užijí jistě dost i bez mého sarkastického popisu. To, že vám v Qcafé udělají dobré kafe nebo si zde dáte dobrou polévku platí pořád. A navíc si můžete ve spodní části půjčit něco k přečtení…