Měl jsem to lehce naopak. V pondělí se mi zdálo, že je lepší mít tři dny volno v kuse. V úterý mi zase přišlo, že je lepší mít v pondělí… Inu prostě podle situace.

Zkalený (lehce opilý a lehce zkouřený) jsem po nedělním návratu v jednom nejmenovaném baru (tímto zdravím přísedícího Radima Š. a Mílu) zakoupil elektronicky čtvrtletní lístek na MHD, takzvaný kupon na Opencard. Trvalo mi to tak dlouho, protože jsem zapomněl heslo do eshopu. Nebo spíš login. Nebo obojí. A nepřišel jsem na způsob, jak si tyto informace nechat zaslat na mail. Ostatně celý proces nákupu dělal někdo, kdo v životě funkční a intuitivní eshop neviděl. Opravdu je nutné po dokončení objednávky otevřít okno, ve kterém je jediné tlačítko s nápisem „Platební brána“? Opravdu nikoho nenapadlo udělat to tak, jak to mají jinde? Prostě přeskočit otevírání zbytečného okna, odstranit zbytečné kliknutí a jen přesměrovat tlačítko zaplatit rovnou na platební bránu? Asi jsem již tak znechucený současnou politikou, že mne vlastně přestává štvát, že se v Dopravním podniku Praha krade a tuneluje. Ale ať tam prosím alespoň začnou používat mozek.

V pondělí jsem původně moc věcí neplánoval. Měl jsem volno místo úterního svátku. Nakonec jsem ale musel opustit i od plánované návštěvy synovečka. Nebudu zastírat, že dvojnásobná poznámka na FB od mého ex (který za ním taky nebyl, protože byl na Moravě) mě nepotěšila. Ano, vím že mne synoveček má rád a já mám rád jeho. Na stranu druhou jsem potřeboval zaplatit nájem, nakoupit, uklidit, upravit část fotek a večer dojel můj stálý milenec. A kromě toho jsem si chtěl validovat zakoupený kupón na Opencard. To se mi bohužel nepodařilo a musel jsem jezdit za jízdenky nebo načerno. Všechny validátory byly totiž v pondělí mimo provoz. Výpadek trval od rána a na webu DPP jste se o tom nedočetli nic. Teprve odpoledne (zhruba 4 hodiny poté, co jsem o výpadku napsal na Twitter a FB, kde se toho chytla jedna z kamarádek pracující v nejmenované tiskové agentuře) se toho chytila média (a to ještě některá). Je to smutné. V lednu roku 2010 totiž média psala o výpadcích, byť trvaly jen několik minut. Nyní, kdy nejely terminály několik hodin to začíná vypadat, že si pražané již zvykli. Už to asi nikomu nevadí a nikoho to nepřekvapuje.

Upravil jsem během dne asi 130 fotek ze svatby a celkem třikrát jsem zvítal do Tesca. Poprvé po poledni, kdy jsem kupoval především drogerii. Toaletní papír, aviváž, nové houbičky na nádobí, zubní pastu a podobně. Podruhé kolem půl sedmé, kdy jsem spěchal pro dvě láhve vína kvůli schůzce s milencem (ano, dal jsem přednost sexu před rodinou, ale to musí ti co nemají sex pravidelně třikrát týdně pochopit). Potřetí jsem zavítal do Tesca těsně před koncem koncertu Metallicy, protože mi došlo, že nemám nic k snídani.

V pondělí večer jsem po druhé kratší sadě úprav fotek mrknul na předposlední díl Castle (pomalu nám všechny sériály spějí do konce svých sezón) a pak si pustil film Deja Vu. Řemeslně velmi příjemně natočené (obzvlášť akční věci jako výbuchy), dokonce i Val Kilmer tam hrál a dějově lehce nekonzistentní, ale tento problém mají skoro všechny filmy, které se zabývají cestováním v čase. Suma sumárum to nebylo ve své podstatě nepodobné filmu Zdrojový kód a to rozhodně žádná sra*ka není.