Nepozoruji nyní že bych se hýbal vpřed. Ale to není zlý výsledek. Nevracím se totiž ani zpět. A tak než se rozhodnu, zda půjdu doleva, rovně, doprava nebo nahoru či dolu, chvíli postojím a budu přemýšlet nejen o těch ostatních, ale hlavně o sobě…

Čtvrtek byl vyloženě odpočinkový den. Obligátní dva svařáčky v Qcafé doplněné o potáhnutí z několika špeků. Inu ano, kluci se vrátili z Vietnamu. Stejně jsem ale nakonec prchnul dřív, protože jsem musel domů koupit nějaký proviant. Dnes ráno se mi podařilo dokonce vyhodit odpadky! Pravda, můj mozek si na ně vzpomněl jen za cenu toho, že vytěsnil upomínku na to vzít si do kapsy mobilní telefon. Ale protože jsem se svým mobilem kamarád a při cestě do práce jej nevyndávám z ruky, stihl jsem se pro něj vrátit domů dřív, než jsem si na ostrém ranním sluníčku stihnul zapálit. A na víkend mám již naplánován úklid a žehlení.

Jinak byl včerejšek proflakaný den. Pustil jsem si film Nákaza, u kterého jsem vytuhnul asi o půl jedné. Ale chápu, že po Sherlockovi minulé noci (končil jsem v 3.30), si moje tělo o spánek řeklo. Asi bych měl ten film dokoukat, i když vůbec netuším kam vlastně směřuje. Už v něm umřela jak G. Paltrow, tak K. Winslet a člověk jen čeká, zda to potká i toho zmrda J. Law (tím nemyslím představitele, jen jeho roli ve filmu). Zpětně si uvědomuju, že mi nějak unikla nitka s lékém, ale snad se dočkám večer rozuzlení.

Co se týká mého osobního života, trochu jsem se zastavil a možná i začal přemýšlet. Asi jsem už opravdu začal překousávat náš rozchod. A to nejen v případě Maroshe, ale i jeho nového partnera. Sice jsme se několik měsíců s Tomem neviděli, ale ten čas kdy se tak stane asi není zas tak daleko. Ale zase se koukám do křišťálové koule a věštím co a jak bude. A o tom blog není. Ten je přece o minulosti a přítomnosti.

Takže tu ani nebudu psát, že jsem si vyhlídl v Datartu jeden nebo dva MP3 přehravače a chci si je dnes omrknout, zda by se mi vlezly… (prosím, berte to jako vtip a nevolejte na mne znova policii). Inu to je tak, když je práce zároveň koníčkem a potěšením…