Tak jo, včera jsem měl svátek, dnes narozeniny. Kdo čekal, že jsem se ožral, pletl by se. Takový den by mezi těmi ostatními totiž docela zapadl.

Začnu nedělí. Nebyl jsem večer v noci sám. Ke svátku jsem dostal od pana M. jeho přítomnost. Což nebyl vůbec špatný dárek. Večer šel zapálit svíčku nejlepšímu prezidentovi, kterého tato země v poslední době měla. A ráno jej čekala škola, takže jsme si dali víno v Qcafé, prošli se Staromákem a večer si pustili film Čokoláda, který jsem nikdy nedokoukal. Zatímco se on uvelebil na horní, posteli, zůstal jsem na té spodní a koukal na dokumentární třináctou komnatu Radima Špačka. Občas se vídáme právě v Qčku, takže mne dost tento díl zajímal. A byla to docela pecka. To, že je držitelem Českého lva vím, že získal dřív i toho plyšového mi nějak uniklo. Ale docela mi zapadlo pár věcí do skládačky. Je to komplikovaný člověk. A přesto ho člověk tak nějak přirozeně respektuje.

Bylo fajn mít někoho v bytě. A bylo fajn se probudit do narozeninového dne a nezačít den pohledem do prázdného bytu. Pan M. ráno odjel do školy, já si dojel nakoupit a vyzvednout vyčištěné kalhoty z čistírny. Doma jsem poklidil potraviny, hodil konečně rifle do pračky (mám podezření, že mi obarvovaly ruce) a nyní tu v trenýrkách píšu blog a chystám se chvíli dělat na projekcích, které nevím, zda vůbec stihnu. Moje facebooková Zeď se pozvolna plní přáními všeho nejlepšího a já nevím, zda si to zasloužím. Zda vůbec na něco takového jako je „vše nejlepší“ mám právo. Asi dopiju ten Kagor ze včerejšího večera, bylo by škoda jej vylít.

Chci vůbec někoho vidět? Nejsem si sám jistý, ale rozhodně se musím otočit v Qcafé. Dnes se cítím z(a)tracený o něco víc. Vím, že okolo sebe mám lidi, kteří mě i mají rádi. Jen nerozumím tomu proč. Je lidské myšlení výše než lidská schránka? Nebo je to jen nějaký abstraktní šum v mozku, který vyšumí? Příští rok 33. Tak ať se je na co koukat…

P.S. Změna, zapoměl jsem, že jsem si domluvil pracovní oběd na dnešek. Tak hurá do starých riflí. :)

P.S. 2: Přespání znamená přespání.