Pro novináře začaly žně. Doba vánočních večírků a parties…

Ufff, uffff, uffff. Jsou dvě hodiny ráno, právě jsem dorazil domů taxíkem, kdy jsem to musel vzít skrze bankomat, protože pan řidič neměl na rozměnění dvoutisícovky a jsem neskutečně moc v náladě. Ano, zpočátku jsem si v atomovém krytu alias klubu Cover Place připadal ztracený, ale několik Cuba Libre to vylepšilo. Defakto jsem tam znal dva lidi. Jednak Davida Zápala, který tam byl pracovně a chystal materiál pro Super.cz (znám jej z mého dvouměsíčního působení v Aha!) a pak DJe Michaela Buriana, který si mě (totálně neuvěřitelně) pamatuje z několika akcí, kde jsem dělal projekce a on hrál. Naposledy jsme spolu byli v Boskovicích. Je to pár let, ale on si to pamatuje, což je pro mne ta největší pocta, jaké se mi mohlo kdy dostat. Když si DJ pamatuje VJe, znamená to, že jsem dělal svou práci dobře.

Takže o co šlo? MTV slavila druhé narozeniny a ačkoliv jsem zpočátku měl pocit, že tam vlastně vůbec nepatřím, stačilo trochu alkoholu a všechno dostalo růžovější odstín. Tak zaprvé, mimo celebrit typu Meky Žbirka a David Koller, tam bylo plno pseudocelebrit. Do mobilu jsem si v relativně střízlivém stavu stihl dělat poznámky. Takže koho jsem zahlédl a identifikoval? Ben Cristovao, Ali Amiri, Michael Burian, Debbie, Monika Bagárová, Michal Bouček a Charlie Straight. Taky tam byl poslanec za VV Babák (ano, TFUJ). První dvě hodiny jsem do sebe absorboval alkohol a spoustu cigaret. Za zmínku stojí vystoupení Bena, který je stejně sexy jako v TV, a ví s kým spolupracovat. Jeho nové video má světovou kameru. Palec nahoru. Jeho hudbu úplně nemusím, ale ten kluk má budoucnost. Pokecal jsem lehce i s jedním z dramaturgů Evropy 2. Nejvíc jsem se ale samozřejmě roztekl při vystoupení Charlie Straight, zaznamenal jsem dokonce pár očních kontaktů s Albertem (nebudu si ale nic nalhávat, to se při koncertech mezi zpěvákem a první řadou v publiku stává). Po vystoupení jsem se díky Michaelovi Burianovi seznámil s někým od Charlie Straight a vlastně jsem si díky tomu mohl potřást pravicí právě s Albertem. To je ten neuvěřitelně sexy zpěvák. Věnoval se sice na baru nejvíc Debbie, ale i to potřesení pravicí mne docela složilo. Překvapil jsem sám sebe mírou mojí adaptace. Mimochodem vystoupení Charlie Straight bylo samozřejmě hřebem večera (jejich Goodbye, Goodbye mne přinutila vzpomenout si na Maroshe a uvědomil jsem si, že v dalším 8tracks výběru tato kapela nebude chybět).

Domů jsem se dostal taxíkem. Nevím, zda „Nejlevnější taxi“ nezměnilo číslo, ale ani pošesté jsem se jim na 226 000 226 nedovolal. Takže jsem si vygooglil jinou taxislužbu. Za večer padlo 5x Cuba Libre a 2x vodka s citronem. Bez toho, abych večeřel. Nemá smysl si lhát. Tohle mi asi docela chybělo. I když večírek začal jako večírek osamělých srdcí, odcházel jsem spokojený. Věřím, že kdybych chtěl, minimálně dva kluky jsem tam mohl sbalit. Kdybych chtěl…

A kdybych chtěl, mohl jsem využít několik nabídek k sexu na IB. Ale tak zoufalý nejsem. Zatím sonduju terén a je tam pár zajímavých kluků, se kterými si minimálně dám kafe. Chci teď něco víc? Těžko říct. Ale to je v zásadě jedno. Učím se žít sám a jde mi to docela dobře. Nahradí to v mém životě Maroshe? Těžko. Ale pomůže mi to zapomenout na to, že teď žije s Tomem. A to mi musí stačit…

Mimochodem, včera večer jsem měl v soutěži s Datartem pozici číslo 292., což není zlé, ale věřím, že mi můžete pomoci dostat se výš. Takže ano, znovu žebrám o zahlasování na tomto webu. DÍKY!

P.S. Domů jsem z párty dorazil ve dvě, ale spát jsem šel kolem páté, takže jsem spal tři hodiny. V 8:11 jsem si rozpustil svou tabletku na kocovinu, zvážil se (76.4 kg) a večer mne čeká další večírek. Teď mne omluvte, musím se zmateně motat po bytě, snažit se nekoukat moc do zrcadla, abych se nelekl a trefit do práce. Krásný den všem!