Ne, to by bylo optimistické. Zatím mohu říct, zvolna vzhůru k normálu…

Tak včera jsem poprvé spolu s ostatními zamířil do nové redakce. Sídlíme kousek od Jindřišské, což je super, protože cestou z tramvaje na Národní minu obchoďák i poštu, takže až budu muset něco zařídit, je vše po ruce. Velmi dobrý dojem zanechalo oddělení IT, kteří nastavili vše jak mělo být a člověk mohl začít dělat bez nějakých problémů typu: „No to vám teď nepojede, zastavím se za tři dny.“ Ačkoliv je nás nyní víc lidí v místnosti, vypadá to celkem funkčně a vůbec jsem nějak optimistický, co se týká mého dalšího směřování práce. Díky firemní politice máme jen blokovaný Facebook, což je v řešení, protože se přece jen pak docela blbě spravuje firemní FB stránka. Stůl mám tedy v redakci natočen tak, že je vidět co dělám, ale to mi ani nevadí, protože sedím zase u okna, což považuji za super.

Takže asi tak. Jinak se nic zvláštního nestalo. Stihl jsem včera oběhnout jen dva Datarty kvůli QR kódům, protože jsme se s Robinem zasekli v Qcafé, ale nijak zvlášť mne to nermoutilo, protože doma je umyté nádobí i vyzehlené prádlo a ta jedna pračka ještě den počká. Vlastně dva, protože dnes je středa a tudíž večer zamířím na poker. Možná na tři týdny poslední, protože příští středu bych se mohl jet podívat za Maroshovým synovečkem Páťou a další středu se koná předvánoční večírek jedné firmy v SaSaZu, což je prostor, kde jsem ještě neměl možnost pobýt. Večer má navíc vystoupit Nightwork a i když jsem už v Praze Vojtu Dyka někde potkal, rád si jej poslechnu naživo. I když fanoušek retrostylu této kapely zrovna nejsem. Ale což, chuť si spravím 23.11. na Flédě, kde bude hrát Peter Pea.

Jinak je můj život k uzoufání nudný. Jediné co mě může nakopnout je práce v redakci, která mě baví a vjing doma, na který se vrhnu už brzo, protože jsem konečně doupravil fotky z Brna. Teď utíkám na poker a vy mi zatím můžete kliknout :D.